Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nizozemská ZOO zavádí „Tinder" pro orangutany. Samice si mají vybrat partnery na tabletu

Nizozemská ZOO zavádí „Tinder" pro orangutany. Samice si mají vybrat partnery na tabletu

Lidé jsou v práci čím dál déle a nemají na seznamování čas. V posledních letech tak zaznamenávají obrovský boom seznamky, jako je například Tinder. Možnost vybrat si protějšek přes monitor notebooku nebo tabletu se však pomalu dostává také do zvířecí říše. Seznamku pro orangutany chce nově využít nizozemská zoologická zahrada. Informuje o tom britský deník The Guardian.

Orangutany sice netrápí problém s nedostatkem času, ale obrovská vzdálenost mezi zoologickými zahradami. Pokud se nespáří, samec ze Singapuru letí za samičkou orangutana v nizozemské ZOO přes půlku zeměkoule úplně zbytečně.

„Často se stává, že zvířata musí být převezena zpět do domovské ZOO, bez toho, aby došlo k páření,“ říká biolog Thomas Bionda. „Ne vždy to probíhá hladce, když se samec setká se samicí poprvé,“ dodává.

Pracovníci parku pro primáty v nizozemském městě Apeldoorn proto doufají, že jim po vzoru lidské říše pomohou nové technologie. Hlavní hrdinkou čtyřletého programu nazývaného „Tinder pro orangutany“ je jedenáctiletá orangutanní samice Samboja, které budou odborníci před fyzickým setkáním s některým ze samců ukazovat jejich obrázky na dotykovém displeji.

Cílem programu je podle Biondy také získat větší vhled do toho, jak si orangutanní samice vybírají své protějšky pro páření a na základě jakých faktorů se při tom rozhodují. Výzkum je součástí širšího programu zaměřeného na roli emocí ve vztazích zvířat, dodává biolog.

Přestože se čtyřletý program může jevit jako snadný úkol, odborníci před jeho zahájením musí řešit závažný problém – jak zajistit, aby byl dotykový displej tabletu dostatečně pevný a vydržel Sambojinu pozornost? Tablet vyztužený ocelovou konstrukcí byl před dvěma týdny úspěšně testován na dvou starších orangutanech. Když se ale dostal do rukou Samboji, která je v zoo známá svými vlohy pro demolici, dlouho nepřežil.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1