Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nový koprodukční snímek ukazuje velvyslankyni ze SRN, která v Česku pátrala po tajném americkém vězení

Nový koprodukční snímek ukazuje velvyslankyni ze SRN, která v Česku pátrala po tajném americkém vězení

Německá velvyslankyně v Praze pátrá v České republice po údajné tajné americké věznici, v níž zadržované mučí. To je děj snímku Hon Prahou (Jagd durch Prag), který v sobotu odvysílá německá veřejnoprávní televize Das Erste.

Wörnerová hraje nekonvenční diplomatku Karlu Lorenzovou, která převezme německý zastupitelský úřad v Praze. Tam za ní přijde zraněná mladá Němka Lena Fischerová v podání Mercedes Müllerové, která tvrdí, že unesli jejího snoubence Seana Millera, kterého hraje Angus McGruther. Tento americký voják se záhy u ambasády rovněž objeví, přičemž vypráví o údajné utajené věznici USA na starém letišti na severu Čech.

Miller jako dezertér a takzvaný whistleblower požádá o azyl a Lorenzová jej na ambasádě nechá navzdory tlaku české vlády i německé diplomacie. Velvyslankyně se zároveň se dvěma spolupracovníky pokusí o objektu v ČR zjistit pravdu.

Karla Lorenzová je samorost, impulzivní a nebojácná. Vlastně přesně ten typ ženy, který si člověk přeje ve vedoucí pozici, prohlásila Wörnerová.

Agentura DPA ale označila za nerealistické, že Lorenzová ve snímku sama pátrá nebo jede s Millerem na místo údajného vězení. Připomněla však, že Praha dříve byla točnou agentů z obou stran bývalé železné opony.

Hon Prahou se točil loni v ČR a v Německu a je třetím dílem série nazvané Diplomatka. V předchozích epizodách působila Lorenzová na Filipínách a v Tunisku.

USA po útocích z 11. září 2001 v rámci války proti terorismu provozovaly neznámé množství tajných věznic v několika evropských, asijských i afrických zemích. Informace o existenci zařízení se dostaly na veřejnost v roce 2005.

Česko bylo podle Amnesty International a dalších nevládních organizací zapojeno do transferu vězňů CIA tím, že poskytlo svá letiště k mezipřistáním. Podle amerického listu The New York Times odletělo v létě 2003 z Prahy do Uzbekistánu nejméně jedno letadlo s lidmi zadržovanými CIA. Tehdejší představitelé české vlády však podobnou spolupráci nepotvrdili. Doprovodné materiály ke zprávě vyšetřovacího výboru Evropského parlamentu z roku 2007 nicméně uvádějí, že letadla CIA uskutečnila v letech 2001 až 2005 v Česku 21 mezipřistání.

Polský exprezident Aleksander Kwaśniewski v roce 2012 přiznal existenci věznice CIA na polském území. Zařízení u obce Stare Kiejkuty podle něj fungovalo v letech 2002 a 2003 s jeho vědomím i s vědomím vlády tehdejšího premiéra Leszka Millera. Kwaśniewski nicméně popřel, že by věděl o mučení. Varšava v roce 2015 vyplatila odškodné jednomu z Arabů, které Američané ve věznici mučili.

Zřízení objektů CIA povolily na svém území také Rumunsko a Litva. Bývalý rumunský prezident Ion Iliescu v roce 2015 přiznal, že dal souhlas k vyhovění žádosti CIA o poskytnutí nějakého objektu v Rumunsku. Agentura AP a německá televize ARD již v roce 2011 uvedly, že cely CIA byly v rušné obytné čtvrti v metropoli Bukurešti.

Vyšetřování litevského parlamentu v roce 2009 potvrdilo, že stát schválil výstavbu vězení CIA na litevském území. Některé dokumenty naznačují, že tajné věznice mohly být dvě. Nejasné ale zůstává, zda byly uvedeny do provozu; nepodařilo se prý pro to nalézt důkazy.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1