Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Oteplí se a bude líp. O lední medvědy se bát nemusíte, uklidňuje český klimaskeptik

Oteplí se a bude líp. O lední medvědy se bát nemusíte, uklidňuje český klimaskeptik

„Lidstvo mělo vždy problémy, když se klima ochlazovalo, nikoli oteplovalo,“ tvrdí jeden z předních českých klimaskeptiků a autor webu klimaskeptik.cz Vítězslav Kremlík. Nepopírá, že teplota na planetě skutečně stoupá, spolu s dalšími se ale pře o sílu oteplení. Klimatologové podle něj totiž některá data záměrně upravují.

Kremlík dlouhodobě publikuje články na svém blogu i na webu. Tam shromáždil sérii grafů, odkazů a příběhů, které mají podložit jeho teorii, že „alarmisté“, jak říká oponentům, nemají pravdu a Zemi z hlediska klimatu nehrozí katastrofa.

„Studoval jsem historii a zajímala mě otázka, proč dochází ke stěhování národů. Když si uděláte časovou osu, zjistíte, že k tomu dochází relativně pravidelně každých pár století. Dospěl jsem k názoru, že k tomu většinou přispěje nějaká změna klimatu. Nejčastěji, že se ochladí, je sucho a zemědělcům a pastevcům to dělá problémy. Proto se dají do pohybu a pak už je to jako domino,“ popisuje Kremlík, co ho jako člověka z jiného oboru přivedlo ke klimatickým změnám.

„Vyšlo mi, že lidé měli problém s ochlazením, nikoli s oteplením. Když jsem pak zaznamenal mánii, že oteplování je katastrofa, překvapovalo mě to. Připadalo mi, že alarmisté falšují dějiny a obracejí vše naruby,“ dodává.

Na webu uznáváte, že se planeta otepluje. Připouštíte i vliv skleníkových plynů. Probíhá tedy podle klimaskeptiků globální klimatická změna?

Klimatická lobby dezinformuje veřejnost, když označuje klimaskeptiky za popírače změny klimatu. To není pravda. Neznám žádného, který by popíral, že se klima mění. Ani nepopíráme, že k tomu skleníkové plyny přispívají. Ale nemyslíme si, že většina oteplení za posledních sto let byla zapříčiněná skleníkovými plyny.

A čím tedy?

Přírodními faktory. V posledních staletích jsme tu měli tzv. malou dobu ledovou. Ta v 19. století skončila, sluneční aktivita stoupla a oteplilo se. Vracíme se na teploty, které jsme tu měli ve středověku.

Jakou měrou k tomu přispěl člověk?

Nemyslím, že to umíme vyčíslit. O tom je ten spor. Klimaskeptici si myslí, že můžeme za méně než polovinu oteplení za posledních padesáti let. Alarmisté se domnívají, že za více. Jsou někteří, kteří tvrdí, že můžeme za sto procent.

Když se zdvojnásobí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, mělo by se globálně oteplit v průměru asi o jeden stupeň. V klimatu jsou ale různé zpětné vazby, které to mohou zesílit či zeslabit. My si myslíme, že spíše fungují negativní zpětné vazby, takže očekáváme oteplení o jeden stupeň nebo méně.

Nebojíte se negativních dopadů globální změny?

Naše historická zkušenost je, že oteplení je dobré. Ochlazení byl vždycky průšvih. Když se ochladí, zemědělcům se zkrátí vegetační období a mají nižší úrodu. To se dá vysledovat v historických datech, stoupají pak ceny potravin.

Různé studie děsí lidi, že se kvůli oteplování zhorší situace nějakého živočicha či rostliny. Myslí tím, že se opět — jako po milionté první v dějinách — posunula hranice klimatického pásu na sever či na jih, takže pro toho brouka už tu není pohostinné podnebí. Říkají, že pokud tam zůstane, vyhyne. Ano, to by třeba vyhynul, ale zvířata nejsou sádroví trpaslíci, kteří zůstanou stát na místě. Přizpůsobí se, nebo migrují.

Nyní se často mluví o případném vlivu oteplování na lední medvědy. Například na Kamčatce mají kvůli oblevě problém si opatřit potravu. Ani tady nevidíte problém?

Vždycky se najde někdo, kdo nepřežije, když se mu podnebný pás přestěhuje. Chápu, že lední medvědi jsou známý příklad, ale zrovna o ty byste se bát nemusel. Těch spíš za posledních padesát let přibylo. Za to může zákaz odstřelu a lovu. A za posledních dvacet, třicet let neubývají.

Klima v Arktidě kolísá tisíce let. Lední medvědi všechny ty výkyvy přežili. Dokonce i tučňáci na opačném pólu stále žijí, ačkoli tam už několikrát vyhynuli. Ale vždy to bylo kvůli tomu, že se ochladilo, zamrzl oceán a oni neměli přístup k potravě. Když se oteplilo, zase se ti přeživší vrátili.

Co tedy s těmi medvědy bude?

Lední medvědi i tučňáci se musí přizpůsobit tomu, že budou bydlet někde jinde. Nebo se mohou přestěhovat na pevninu. Koneckonců, kdysi dávno žádní lední medvědi nebyli. To byli původně normální hnědí medvědi, kteří se v nějaké době na Arktidu dostali a v takových brutálních podmínkách dokázali  přežít.

Medvěd se z krajiny lesů a trávy ocitl v zemi věčného ledu, kde se může živit jen rybami. A dokázal se přizpůsobit. Proč by tedy nemohl naopak přežít někde, kde bude potravy více a klima mírnější? Proto mě fascinuje, že někteří varují před jejich zkázou.

Mají tedy snahy omezovat fosilní paliva a tzv. „špinavou energii“ ve jménu boje proti klimatické změně smysl?

I ti, kteří je prosazují, přiznávají, že omezování skleníkových plynů není účinné. Vždy se svolají mezinárodní konference, naposledy v Paříži, kde se dohodne, že budeme něco snižovat. Ale ty úmluvy nejsou právně vymahatelné. Jsou to jen plané sliby.

Není problém právě v tom, že se dohody nedodržují?

I kdyby všichni dodržovali, co si nasmlouvali, zpomalí to oteplování za sto let tak o týden, možná o čtrnáct dní. I kdybychom věřili, že skleníkové plyny mají takový vliv, což si nemyslím, tak nasmlouvaná opatření v tomto objemu nebudou mít žádný podstatný efekt. Nejsou efektivní. I největší alarmisté uznávají, že ty dohody jsou jen symbolický první krok.

Jediný jejich efekt je finanční. Stojí peníze a jsou na ně navázané kruhy, pro které je to obživa, například pro firmy podnikající se solární energií. Peníze, které my utratíme, skončí v jejich kapsách. Ale na klima to žádný vliv nemá.

Co tedy navrhujete vy?

Asi nechceme, aby se tady oteplilo o sto stupňů. Pokud to oteplení bude o jeden, dva, tři stupně, není důvod s tím zápasit. Pokud bychom přesto chtěli snižovat skleníkové plyny, nelze toho docílit tím, že budeme něco zakazovat, když za to nemáme náhradu. Takže řešením by byla substituce.

Přijde mi vtipné, že nejvíce se podařilo snižovat emise skleníkových plynů ve Spojených státech — ale ne díky obnovitelným zdrojům, nýbrž zásluhou fosilních paliv. Přechodem na jiná fosilní paliva, která mají menší objem uhlíku na jednotku energie. Když nepoužíváte uhlí, ale zemní plyn, stále jsou to fosilní paliva, ale vypouštíte méně skleníkových plynů.

Na svém blogu uvádíte, že se v průběhu let a jednotlivých studií mění historická data teplot. Mluvíte dokonce o jakémsi přepisování dějin. Opravdu se s hodnotami úmyslně manipuluje? Nejde jen o úpravu výsledků měření na základě kvalitnějších technologií?

Oni vám řeknou, že to není falšování dat, ale že zjistili data nová a kvalitnější a nyní musí upravit své dříve nedostatečně přesné údaje. Ale my jim moc nevěříme a podezíráme je, že si je upravují — ohřívají — schválně.

Nemusí to být vědomé falšování. Pokud se bojí o planetu, chtějí usilovně najít nějaké informace, které by vyburcovaly veřejnost. Takže v datech toužebně hledají nějakou podporu svého argumentu.

To je jeden ze základních problémů ve vědě obecně. Pokušení vědce selektivně si vybírat, co se mu hodí a co zapadá do jeho teorie. Když něco do vaší milované teorie nezapadá, váš mozek to prostě odmítá vidět. Říká se tomu kognitivní zkreslení.

Máte pro to nějaké důkazy?

Jeden z největších skandálů byl, když britský klimatolog Keith Briffa zkoumal, jaké byly kdysi dávno teploty na sibiřském ostrově Jamal. Chtěl najít strom, jenž by byl indikátorem klimatu v minulosti. Údaje z teploměru by se v tom případě shodovaly s šířkou letokruhů stromů, což je takový přírodní teploměr. A myslel si, že když najde strom, kde to sedí ve dvacátém století, bude to dobrým ukazatelem i pro minulost.

Prohledával obrovskou databázi, ignoroval 99 procent dat, která v ní byla, a když našel stromy, které se mu hodily, zajásal a publikoval o tom článek. Jenže on si účelově vybral jen to, co zapadá do jeho teorie.

Není tenhle příklad ale zase jen výběr toho, co se hodí vám? Nemůže to být jen ojedinělý exces?

Je to možné. Ale kdo do toho vidí? Veřejnost má platit klimatickou daň, ale neumí odborně posoudit, jestli klimatologové mluví pravdu. Pokud je párkrát nachytáte při takovýchto lumpárnách, příště už jim moc nevěříte. Je to krize důvěry a věda je o důvěře. Proto máme etické kodexy, a podobně.

Myslíte, že jste schopný oslovit i stranu s opačným názorem?

Vždy jsem si myslel, že když píšu články, u kterých jsou poznámky s odkazy na vědecké studie, lidi tím spíše přesvědčím. Že uvidí, že klimatická skepse není jen názor nějaké babičky z venkova, ale že jde o fundovaný názor. Po letech jsem zjistil, že lidská psychologie bohužel funguje jinak.

Lidé bez zvláštního zkoumání akceptují tvrzení, která se shodují s jejich názorem na svět. Zato tvrzení, která jsou v rozporu s jejich světonázorem, před těmi si zacpávají uši. Nicméně nerozhodnuté přesvědčit můžete. A můžete přispět k tomu, aby lidé s podobným názorem argumentovali fundovaněji.

O kolik se planeta podle vašich dat oteplila?

Malá doba ledová probíhala od 15. do asi poloviny 19. století. Pak se začalo oteplovat. Nevěříme sice moc klimatologům, ale tohle je vidět na tom, jak se zmenšily ledovce v Alpách. Globální průměr se od té doby zvýšil asi o jeden stupeň. Ale to je globální průměr. Jsou části světa, kde se neoteplilo skoro vůbec, jinde zase více. Globální průměr musí člověk brát s rezervou.

Je podle vás klimatologie zpolitizovaná?

Politizace klimatologie je dána tím, že Organizace spojených národů přijala v roce 1992 Mezinárodní úmluvu o ochraně klimatu. Tou se státy zavázaly, že budou financovat tento výzkum a specificky tu hypotézu, že za všechno zlo na světě může oxid uhličitý.

Když člověk tímto způsobem do něčeho „nasype“ peníze, vypěstuje obrovský byznys prakticky z ničeho. Žádná vědecká konspirace není třeba, stačí k tomu prostá žádost o grant. Vědec těžko bude hledat dotace na výzkum veverek nebo solárních cyklů. Zato jsou tu spousty grantů na výzkum globálního oteplování, protože to je sexy téma. Když se tedy vědec chce uživit, musí na ten kolotoč nasednout. Upraví svůj výzkum tak, aby mohl z těchto financí čerpat a neskončil na ulici.

Politická sféra má slabost pro výzkum rizik, protože to vypadá jako společensky přínosné. Jenže když politici rozhodují, na který výzkum peníze dát a na který nedat, může to vědecký obor pokřivit. Věda je nezávislá asi jako vlak. Vlak také nikdo nebičuje, aby jel doleva nebo doprava, ale jede jen tam, kam jste mu položili koleje.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232