Články odjinud

Podívejte se na největší pojistné události století. Nejhorší byl rok 1929

Podívejte se na největší pojistné události století. Nejhorší byl rok 1929

Žádný jiný obor podnikání nezávisí na předvídání rizika tak jako pojišťovnictví. Na správném modelu závisí jejich finanční stabilita pojišťoven. Pojistní matematici, experti na pravděpodobnost a modelování jsou dnes ceněnou profesí. Shodou okolností, jejich profesní sdružení oslaví příští stoleté výročí. Při té příležitosti vypracovali přehled největších pojistných událostí ve stoleté historii České republiky.

Největší události historie pamatuje většina současníků

Přesto, že jde o historii, největší pojistné události Česka zažila většina současníků. Byly jí katastrofické letní povodně v letech 1997 a 2002. Obě události měly i přímý dopad právě na české pojišťovnictví. Přes argumenty, že v předchozích 150 letech na našem území nedošlo k výraznějším záplavám, bylo Česko označeno z hlediska výskytu přírodních katastrof označeno jako rizikové oblast.

„Katastrofy lze nahlížet z mnoha úhlů, jedním z nich je výše pojištěné škody, při které se stanovuje i škoda celková. Pátrání v archivech vás pak přivede k řadě úvah. Proti změně režimu nebo válce se ale pojistit nelze. Největší riziko tak pro Česko představuje příroda a z historických dat je vidět, že jde o riziko čím dál větší. Ostatně, přírodní katastrofy se celosvětově objevují stále častěji. Data ukazují, že od roku 2000 do roku 2017 se jejich výskyt zvýšil o 46 %,“ říká Jan Šváb, předseda Výboru České společnosti aktuárů.

Tragický rok 1929

Přesto, že za osudové roky jsou pro Česko označovány ty osmičkové, za tragický lze označit rok 1929. Nejen z hlediska „pojistných událostí“. Škody v historicky vzdálenějších obdobích jsou obtížně srovnatelné nejen vzhledem k možným různým způsobům přepočtu na dnešní ceny, ale zejména vzhledem k různým úrovním tehdejší propojištěnosti.

„Rok 1929 začal nejmrazivější zimou v historii Česka. Od silvestra 1928 až do začátku března 1929 zůstávala rtuť teploměru stabilně pod nulou. Počet obětí mrazů se počítal ve stovkách. V červenci se do Česka přihnala větrná smršť podobná tornádu, místy spojená i s krupobitím, která páchala rozsáhlé škody v celé republice. Několik ničivých krupobití se objevilo ten rok vícekrát. Na podzim pak i do tehdejšího Československa dorazila Velké hospodářská krize,“ uzavírá Jan Šváb.

Sedm největších pojistných událostí v historii Česka

1. Povodně 1997 a 2002 65 mld. Kč

2. Povodně 2013 8 mld. Kč

3. Žitný ostrov 1965 4,3 mld. Kč

4. Tíha sněhu 2006 3 mld. Kč

5. Orkán Kyrill 2007 2,7 mld. Kč

6. Povodně 2009 2,3 mld. Kč

7. Krupobití 2010 2,1 mld. Kč

1. Letní povodně 1997 a 2002

Povodeň v Čechách z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Šlo to největší povodně od ničivé velké povodně v roce 1845.

Při obou povodních přišlo o život 49 (1997) a 17 (2002) lidí. Jen v roce 2002 bylo evakuováno 225 tisíc lidí a postiženo bylo 753 obcí, v šesti krajích byl vyhlášen nouzový stav.

Pojištěná škoda byla v obou případech dohromady 46,4 mld. Kč (v dnešních cenách přibližně 65 mld. Kč), celkové škody pak dosáhly 136 mld. Kč, což v dnešních cenách představuje přibližně 205 mld. Kč.

Obě události uvádíme společně, protože na pojišťovnictví měly zásadní vliv. Povodně v roce 1997 nejprve vedly k růstu cen pro katastrofické zajištění. Významně se také zvýšil zájem o pojištění proti přírodním katastrofám a povodně 2002 pak definitivně vedly k zařazení Česka mezi rizikové oblasti přírodních katastrof.

2. Letní povodně 2013

I další „katastrofu“ má na svědomí voda. Povodeň v roce 2013 probíhala ve třech navazujících vlnách. První od 29. května do 5. června po několikadenním dešti především v oblasti Středočeské pahorkatiny, ale i na severozápadě a severovýchodě Čech. Druhá a zdaleka ne tak intenzivní přišla v důsledku intenzivních lokálních dešťů do nasycených jihočeských povodí od 10. června do 12. června a třetí, nejslabší vlna od 24. června do 27. června 2013 v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Českomoravské vrchoviny.

Především v první vlně dosáhly potoky a řeky na mnoha místech úroveň 20 až 50leté povodně, nikterak výjimečně i stoleté. Povodně si vyžádaly 15 lidských životů, zasaženo bylo celkem 970 obcí na celém území ČR včetně několika velkých měst.

Pojištěná škoda činila 7,6 mld. Kč, v dnešních cenách téměř 8 mld. Kč.

3. Žitný ostrov 1965

Deštivé jaro roku 1965 začalo zvyšovat hladinu Dunaje a Váhu a v polovině května byla vyhlášena povodňová pohotovost. V úterý 15. Června dochází k protržení hráze Dunaje u obce Patince a k zatopení okolních obcí. O dva dny později se protrhla hráz několik kilometrů proti proudu u Číčova. Bylo evakuováno 54 tisíc osob ze 46 obcí a 100 tisíc kusů dobytka. Zničených bylo 3910 domů, poškozených dalších 6180 obydlí. Na území Žitného ostrova vniklo asi 1,1 miliardy kubických metrů vody a masa vody zaplavila území o rozloze asi 180 tisíc hektarů.

Státní pojišťovna tehdy vyplatila 362,5 mil. Kčs (v dnešních cenách tedy přibližně 4,3 mld. Kč). Celková škoda je uváděna ve výši 3 mld. Kčs, což by v dnešních cenách odpovídalo bezmála 36 mld. korun.

Zaplavení velké části jižního Slovenska tehdy upozornilo na zastaralost hrází a nutnost vybudování nového systému protipovodňových opatření. Tak vznikla kontroverzní soustava vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros.

4. Tíha sněhu 2006

Zima na přelomu let 2005 a2006 byla velmi dlouhá a bohatá na sníh. Sněžení se střídalo s oblevami, ale na horách se sněhu nashromáždilo skutečně hodně. Poté přišlo velké tání. Tíha sněhu způsobila velké škody, např. v Humpolci se zřítila střecha stadionu.

Pojištěná škoda způsobená tíhou sněhu dosáhla výše cca 2,5 mld. Kč (v dnešních cenách cca 3 mld. Kč).

Z historie:

Za nejmrazivější zimu v novodobé historii Česka je považována zima 1928/1929. Začátek roku 1929 nebyl pro české území a vlastně ani pro celou Evropu vůbec šťastný. Od silvestra 1928 až do začátku března 1929 zůstávala rtuť teploměru stabilně pod nulou. Tehdy by to ještě nikoho nenapadlo, ale dnes je jasné, že při rekordní teplotě mínus 42,2 stupně Celsia šlo o tu nejchladnější zimu v novodobé historii Česka. Přesný počet umrzlých není znám, ale bude sahat do několika stovek obětí. Shromáždění souhrnných informací o pojištěných škodách v souvislosti s touto zimou je dnes už téměř nemožné.

5. Orkán Kyrill 2007

Kyrill je označení tlakové níže, která se rozvinula do ničivé bouře s větry dosahujícími v nárazech síly orkánu. Kyrill vznikl nad Newfoundlandem 15. ledna 2007 a přesunul se přes Atlantický oceán k Evropě. V Česku bouře dosáhla maxima v pondělí 19. ledna v 1.00 hod ráno místního času. Nejvyšší naměřená rychlost větru byla zaznamenána na vrcholu Sněžky a dosáhla hodnoty 216 km/h. Bouře způsobila rozsáhlé škody na Britských ostrovech a v západní Evropě, zvláště v Rakousku a v Německu, zasáhla i Polsko a severní Rusko. Bouře si vyžádala 45 lidských životů, z toho 4 v Česku, vyskytla se rozsáhlá narušení veřejné dopravy, výpadky elektrické energie, závažné škody na veřejných a soukromých budovách, vývraty a polomy v lesních – zejména smrkových – porostech. V Česku orkán zničil až 10 milionů kubíků dřeva, což jsou dvě třetiny celkového objemu roční těžby v Česku.

Pojištěná škoda po řádění Kyrilla dosáhla 2,2 mld. Kč (v dnešních cenách bezmála 2,7 mld. Kč).

Pojištěné škody způsobené dalšími vichřicemi v následujících letech - vichřice Emma (2008) a orkán Herwart (2017) – byly proti orkánu Kyrill zhruba poloviční.

Z historie:

Možná vůbec nejvýraznější bouřková situace celého 20. století na našem území se vyskytla 4. července 1929. V pozdních odpoledních hodinách se nad střední Evropou rozzuřila větrná smršť podobná tornádu, místy spojená i s krupobitím. Hnala se rychlostí 103 km za hodinu. Tento orkán se přihnal z Bavorska a v šíři sta kilometrů se hnal přes Šumavu. Kolem šesté hodiny večerní vrazil do Čech a prudkou silou se hnal dál směrem severovýchodním. Dospěl až k toku řeky Moravy a tam se znenáhla rozplynul. O bouři je psáno ve většině kronik, zabila asi 60 lidí (z toho 18 přímo v Česku). Škody jsou uváděny cca 833 mil. Kč (v dnešních cenách orientačně 15 mld. Kč). Pojištěné škody byly pravděpodobně vzhledem k nízké propojištěnosti podstatně nižší, ale jejich dohledání zůstává úkolem pro historiky. V roce 1929 se vyskytla i další silná krupobití a tak katastrofální rok 1929 v oblasti krupobitních škod rozhodl o tom, že nedošlo k založení tehdy navrhované veřejné krupobitní pojišťovny.

6. Povodně 2009

Série bleskových povodní na přelomu června a července 2009 se v té době stala třetí nejhorší katastrofou v novodobé historii České republiky (po povodních 1997 a 2002). Povodně postihly zejména Olomoucký, Moravskoslezský a Jihočeský kraj a podle dostupných informací si vyžádaly 14 lidských životů.

Pojištěná škoda dosáhla hodnoty 2,1 mld. Kč, což v dnešních cenách představuje přibližně 2,3 mld. Kč.

7. Krupobití 2010

K silnému krupobití došlo 15. srpna 2010 na území města Prahy a okolí. Došlo k lokálním zátopám, poškození stromů, narušení dopravy a několika zraněním. Vzhledem k zasaženému území byly velmi významné škody na zaparkovaných automobilech.

Pojištěná škoda dosáhla 1,9 mld. Kč, tedy v dnešních cenách přibližně 2,1 mld. Kč.

 

 

 

Články odjinud