Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslední veřejná poprava se v Česku konala před 71 lety. Proč poslala Kašparová na smrt desítky Čechů?

Poslední veřejná poprava se v Česku konala před 71 lety. Proč poslala Kašparová na smrt desítky Čechů?

13. září 1946 značí den, kdy došlo v Česku k poslední veřejné popravě. Herta Kašparová (†23) byla oběšena za zločiny proti lidskosti. V posledních dnech druhé světové války poslala na smrt 33 lidé z Třeště.

 
 

Zdejší rodačka Herta pracovala během války pro gestapo jako překladatelka a jejich kruté praktiky se na ni nejspíš podepsaly, protože i ona projevila podobnou krutost. Stalo se tak dva dny po zdánlivém osvobození města, 7. května 1945.

„Město znovu ovládli příslušníci SS a začali si vyřizovat účty s povstalci i civilisty,“ řekl Jiří Vybíhal, autor knihy Třešť 1945. Po Kašparové chtěli, aby prstem ukázala na ty, kteří se zúčastnili povstání. Ti pak byli zastřeleni jednou ranou do srdce.

„Nechala popravit i mého manžela, dva švagry a ještě další chlapce. Nejmladšímu nebylo ještě 17 let,“ vzpomínala v dokumentu ČT pamětnice Vlasta Páralová. Spekulovalo se o tom, že k popravě vybrala lidi, kteří se jí smáli za její postižení. Narodila se totiž s „obrácenou nohou“, a ačkoliv se její postižení podařilo vyléčit, stále trochu kulhala a děti se jí smály. To ale zřejmě nebyl ten pravý motiv.

Více si přečtěte na webu Blesk.cz.

 

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1