Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Před 50 lety zemřel Jurij Gagarin. Smrt prvního člověka ve vesmíru obestíraly spiklenecké teorie

Před 50 lety zemřel Jurij Gagarin. Smrt prvního člověka ve vesmíru obestíraly spiklenecké teorie

Sovětský letec Jurij Gagarin získal věčnou slávu v dubnu 1961, když se jako první člověk vypravil do vesmíru. Následujících sedm let strávil hlavně jako svého druhu maskot, mladý usměvavý kosmonaut navštívil mnoho zemí světa, kde propagoval sovětské úspěchy. Marné byly jeho sny o další cestě do kosmu, nakonec se ale mohl vrátit k létání, které se ovšem Gagarinovi stalo osudným. Zemřel 27. března 1968 v pouhých 34 letech při leteckém neštěstí.

Gagarin zahynul při havárii proudového letadla, jež sám pilotoval a nejasnosti kolem příčin nehody vytvořily živnou půdu pro řadu spikleneckých teorií, například o údajné záměrné likvidaci slavného kosmonauta, či o možném vlivu alkoholu na průběh letu. Podle jiné hypotézy dostal Gagarinův instruktor Serjogin během letu infarkt, další teorie tvrdí, že posádka ztratila orientaci a kvůli zálibě v prudkých manévrech nezvládla řízení.

Až půlstoletí po Gagarinově letu do vesmíru odtajnili v Rusku dobovou vyšetřovací zprávu. Podle ní světa zahynul nejspíše v důsledku prudkého manévru cvičného letounu MiG-15, když se chtěl vyhnout srážce s balonovou sondou.

Podle závěrů státní komise, zveřejněných v dubnu 2011, vedl prudký manévr „k následujícímu propadnutí letounu do vývrtky a pádu v podmínkách složité meteorologické situace“. V letounu tehdy kromě Gagarina zemřel také instruktor Vladimir Serjogin. V minulosti se přitom objevilo mnoho teorií o osudném letu. Podle některých se letoun srazil s hejnem ptáků nebo s jiným letadlem, podle jiných byl Gagarin opilý nebo se pohádal se sovětským vedením a musel zmizet.

Dodnes přitom není úplně jasné, proč vlastně na jaře 1961 padla v rámci skupinky prvních kosmonautů volba právě na Jurije Gagarina. Až v posledním kole výběru dostal přednost před Germanem Titovem a díky necelé dvě hodiny dlouhému letu zapsal do dějin (Titov do vesmíru letěl o čtyři měsíce později). I v napjaté atmosféře počátku 60. let minulého století se z Gagarina stala světová superstar, které se dostávalo nadšeného přivítaní na obou stranách železné opony.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1