Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proč říkáme Hody, hody, doprovody? A jak se také říká pomlázce? Velikonoce a co o nich nevíte

Proč říkáme Hody, hody, doprovody? A jak se také říká pomlázce? Velikonoce a co o nich nevíte

K velikonočním svátkům se váže řada tradic a zvyků, které se odrážejí nejen v lidové slovesnosti, ale i v jazyce a jeho pojmenováních. Zvyky, koledy, ale především jednotlivé výrazy se kraj od kraje proměňují. Třeba samotný název Velikonoce měl na východě Moravy a ve Slezsku variantu veliká noc nebo velka noc. Na druhé straně republiky v západních Čechách se zase v tomto významu používalo spojení červené svátky.

Slovo pomlázka je spojeno se třemi různými významy. Může to být spletený svazek prutů, většinou vrbových, kterým se na Velikonoční pondělí šlehají děvčata, aby zůstala mladá (s tím souvisí i vznik slova pomlázka z pomladit). Dalším jeho významem je zvyk chodit o Velikonocích koledovat. A nakonec může znamenat i odměnu za koledování, kterou tradičně představovala nabarvená vajíčka, ale v současnosti může jít i o sladkosti nebo alkohol.

Pomlázka jako výraz pro koledování na Velikonoční pondělí se používá na většině území Čech, situace na Moravě a ve Slezsku je ale mnohem pestřejší. Z toho, že se při koledě šlehají děvčata spletenými proutky, vycházejí názvy jako mrskút, mrskačka a šlahačka rozšířené ve střední a jižní části Moravy. Pro severní Moravu a Slezsko jsou typické různé varianty slova šmekústr pocházejícího z německého Schmeckostern (se stejným významem). Nejčastěji se setkáme s podobami šmigrust, šmegrust, šmekústr a šmerkust. Menší území byla spjata s dalšími výrazy jako koleda (východně od Hradce Králové), kolada (západní Podkrkonoší), dynování (Náchodsko a Kladsko), malovna (Telečsko), roucačka (Mikulovsko) nebo kyčkování (Opavsko). Výraz koupačka (Frenštátsko) odkazuje na jiný zvyk na Velikonoční pondělí – polévání vodou.

Pro pojmenování spletených proutků se používají především tři hlavní výrazy: české pomlázka, východomoravské a slezské tatar a západomoravské žila. Jeho varianta žilka se objevovala na Vysokomýtsku, na východ od Plzně pak žíla. V Čechách se na malých územích používalo i zvláštní označení pamihoda (Rakovnicko) a pamihod (Poohří) nebo důtky (Pelhřimovsko). Ve Slezsku se kromě označení tatar objevuje i kyčka a karabač (karbač nebo karvač). Jeho varianta korbáč se používala na východním okraji východomoravských nářečí a podoba karabina se výjimečně objevovala v Čechách. Doloženy byly i výrazy jako hodovačka, mrskáč, prut a kocar (nářeční výraz pro bič).

Tradiční velikonoční pečivo okrouhlého tvaru často s křížkem navrchu má sice obecně užívané základní pojmenování mazanec, v západní polovině Čech se ale dodnes používá i název bochánek či bochníček.

Když koledníci na Velikonoce odříkávají text koledy Hody, hody doprovody, zní to trochu jako kouzelná formule. Vysvětlení významu je však docela jednoduché. První neděle po Velikonocích se nazývala Provodní neděle nebo také provoda. Velikonoce se původně slavily osm dní, od Hodu božího velikonočního (Velikonoční neděle) do následující Provodní neděle. Tento zvyk se udržel do roku 1094, kdy synoda v Kostnici zkrátila počet velikonočních svátků na tři dny. Začátek koledy tedy pojmenovává původní osmidenní velikonoční hody trvající do Provodní neděle. Vzhledem k tomu bychom měli psát spíše do provody místo obvyklého doprovody, přípustné jsou ale obě verze (jak se dočteme u hesla provoda). Těmito slovy začíná vícero velikonočních koled, kromě známých Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný a Hody, hody doprovody, já jsem malý zajíček můžeme slyšet i různé kreativní úpravy jako Hody hody doprovody, piju všechno kromě vody.

A co se říká u vás?

Další články o Velikonocích čtěte na webu Reflex.cz ZDE >>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1