Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Projekt Poslední adresa: V Praze byly odhaleny další dvě plaketky připomínající oběti komunismu

Projekt Poslední adresa: V Praze byly odhaleny další dvě plaketky připomínající oběti komunismu

V Praze byly odhaleny další dvě pamětní plakety projektu Poslední adresa, který připomíná oběti komunistického režimu. Tabulka v Bubenské ulici v Holešovicích připomíná pražského radního a právníka Jaroslava Borkovce a ve Vysočanech v ulici U Vysočanského pivovaru připomíná tabulka vrchního strážmistra Karla Strmisku. Oba muži byli popraveni v prvních letech po nástupu komunistů k moci.

„Ten režim není něco odosobněného. Každý režim je tvořen jednotlivci a režim je jenom potud demokratický, pokud demokraticky smýšlí každý jeden člověk, který tvoří tu komunitu,“ řekla koordinátorka projektu Edita Jiráková.

Jaroslav Borkovec byl obětí represí nacistického i komunistického režimu. Za druhé světové války byl vězněn, bojoval při Pražském povstání a za odboj byl po válce vyznamenán. V roce 1948 byl zatčen při akci Anton a s dalšími lidmi byl obviněn z protistátní činnosti směřující k provedení státního převratu. Dne 5. listopadu 1949 byl s pěti dalšími odsouzenými popraven.

Odbojová činnost Karla Strmisky spočívala v pomoci při organizování tajné finanční sbírky na pomoc rodinám politických vězňů. V září 1951 byl zatčen a podroben surovým výslechům, při kterých byl přinucen podepsat vykonstruovaná a předem připravená přiznání. Důvodem byla údajná příprava státního převratu. Strmiska byl popraven v srpnu 1952. Oba byli soudem rehabilitováni po pádu komunistického režimu v roce 1990.

První plakety by se měly objevit i mimo Prahu. Například v Kostelci nad Orlicí bude letos odhalena tabulka prvorepublikovému ministru Janu Dostálkovi, který byl po roce 1948 politicky pronásledován a vězněn v pankrácké věznici, kde také zemřel. „Získali jsme souhlas k umístění šesti tabulek našim spoluobčanům na území Sovětského svazu, konkrétně v Moskvě. Tabulky zde odhalíme 3. června,“ řekla ČTK Jiráková.

Projekt se zaměřuje především na české oběti komunismu v Česku. Nemá připomínat pouze osudy významných lidí, chce být památníkem běžných občanů. Iniciovat umístění tabulky můžou například příbuzní, obyvatelé domu nebo studenti, kteří se osudy perzekvovaných zabývají v hodinách historie. O umístění tabulky bude možné požádat prostřednictvím webové stránky.

Projekt, původem z Ruska, vznikl v roce 2014. Vede ho občanská iniciativa Fond Poslední adresa, kterou zorganizoval ruský novinář Sergej Parchomenko ve spolupráci s ruskou nevládní historicko-osvětovou organizací Memorial. Nyní je umístěno asi 500 tabulek na domech nejen v Moskvě a Petrohradě, ale i na dalších místech po celém Rusku. Loni byly umístěny první tabulky na Ukrajině. Českou verzi projektu zaštiťuje Ústav pro studium totalitních režimů, organizace Gulag.cz, sdružení Političtí vězni.cz a Memorial Česká republika.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1