Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sebevražda pilota? Expert vyvrací novou teorii o zmizení letu MH370

Sebevražda pilota? Expert vyvrací novou teorii o zmizení letu MH370

Objasnit zmizení malajsijského letadla s 239 lidmi na palubě v březnu 2014 se opět pokusil kanadský expert Larry Vance. Podle něj pilot letu MH370 v sebevražedném úmyslu navedl stroj do moře. Vanceovu teorii z jeho nové knihy ale odmítl Peter Foley z australského úřadu pro bezpečnost letectví. Informovaly o tom dnes agentury DPA a AP.

Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines se na lince z Kuala Lumpuru do Pekingu v noci na 8. března 2014 ztratil z radarů. Vyšetřovatelé předpokládají, že spadl do Indického oceánu jihozápadně od Austrálie. Případ představuje jednu z největších leteckých záhad.

Odborníkovi na vyšetřování leteckých neštěstí Vanceovi vyjde ve středu ve Spojených státech kniha MH370 - Záhada vyřešena (MH370 - Mystery Solved). Devětašedesátiletý Kanaďan v ní rozvíjí svůj dlouho předkládaný názor, že pilot Zaharie Ahmad Shah s letadlem jako při přistávání kontrolovaně sestoupil k hladině moře a nechal stroj potopit.

Podle Vance tomu nasvědčují poměrně zachovalé zlomky Boeingu, které se v oceánu našly. Jde například o téměř 2,5 metru dlouhou součást křídla. Vance tvrdí, že kdyby letadlo neřízeně narazilo do moře velkou rychlostí, roztříštilo by se na nespočet kousků.

Vance pracoval v minulosti pro kanadskou agenturu pro bezpečnost letectví a vedl vyšetřování 200 leteckých neštěstí. Jeho hypotézu o MH370 ale odmítl Foley, jehož úřad soudí, že stroji došlo palivo a zřítil se po odklonění z trasy. Dlouho před dopadem všichni na palubě pravděpodobně zemřeli kvůli tlakovým změnám.

Foley stál v čele týmu, jenž u dna Indického oceánu neúspěšně pátral po pohřešovaném letadle. Marné je zatím i hledání soukromé americké firmy Ocean Infinity. Nenalezení žádných stop po trupu podle DPA oslabuje Vanceovu teorii. Kanaďan také nevysvětlil, proč by měl pilot páchat sebevraždu a z jakého důvodu na jeho údajné počínání nereagoval zbytek posádky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1