Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smutné zjištění: Chudé děti chřadnou. Sport je jen pro bohaté

Smutné zjištění: Chudé děti chřadnou. Sport je jen pro bohaté

Děti z bohatších rodin jsou pohybově zdatnější, a to zejména tehdy, pokud bydlí v blízkosti sportoviště. Důvodem je to, že děti dělají spíše organizovaný sport, za který se musí platit. Vyplynulo to z analýzy výsledků zhruba 80.000 školáků, kteří se v loňském školním roce účastnili osmi disciplín projektu Sazky a Českého olympijského výboru (ČOV) Olympijský víceboj. Analýza zároveň potvrdila zjištění z roku 2015, že děti na venkově jsou na tom s pohybem hůře než ve městech. Sportování dětí totiž ovlivňuje i bohatství kraje a obce, kde žijí.

Podle Tomáše Periče z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, který analýzu zpracoval a dnes její výsledky představil novinářům, se potvrzuje, že děti si dnes už moc nechodí hrát samy ven. V současné době naopak provozují spíše organizovaný sport, za který musí jejich rodiče platit. Financují ho pak až z 80 procent. Kvůli tomu sportují děti z chudších a méně vzdělaných rodin míň.

Zejména u mladších dětí na prvním stupni má vliv na jejich sportování i dostupnost sportovních klubů. Děti, které mají sportoviště do vzdálenosti pěti kilometrů, sportují více. Pokud mají sportoviště dál, musí je na něj někdo vozit autem, nebo doprovázet při cestě hromadnou dopravou. Pokud si to rodiče nejsou schopní zařídit, tak jejich dítě ve věku do deseti let nezačne sportovat. Motivace k pohybu je přitom v tomto věku nejvýznamnější pro pozdější rozvoj dítěte a jeho celoživotní vztah ke sportu, uvedl Perič.

Podle šéfa ČOV Jiřího Kejvala je klesající úroveň pohybových dovedností dětí problém, na který se musí najít dlouhodobé řešení. Ovlivňují ho názory rodičů na sport a úroveň tělesné výchovy ve školách. Výuka tělocviku by neměla děti od sportu odrazovat, ale naopak je k němu motivovat, řekl Kejval.

K vytvoření ideálních podmínek pro sportování dětí ale podle něj potřebuje sport lepší financování. „My jsme přesvědčeni, že to není otázka toho dramaticky navýšit státní rozpočet v oblasti sportu," uvedl Kejval. Mělo by podle něj jít o vícezdrojové financování. „To znamená, že jednoznačně se na tom musí podílet rodiče, pokud můžou, ale měly by se na tom podílet školy (na vyšší kvalitě sportu), určitě stát, určitě ale i komerční subjekty," řekl Kejval.

Stát navýšil podporu sportu v posledních letech o několik miliard korun. V letošním rozpočtu je na něj vyčleněno šest miliard korun, zatímco loni to bylo 3,7 miliardy korun a v roce 2015 tři miliardy. Na příští rok je v návrhu zhruba 5,5 miliardy korun. Výdaje územních rozpočtů za tělovýchovu a zájmovou činnost byly v letech 2014 a 2015 celkem 12,9 miliardy korun a loni 12 miliard korun.

Pohybově zdatnější děti žijí podle Periče v krajích s vyšším hrubým domácím produktem a vyšším procentem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Pořadí krajů podle dovednosti dětí se v posledních třech letech příliš nezměnilo. Mezi nejlepší patří Praha, Liberecký a Pardubický kraj. Naopak nejhůře jsou na tom Olomoucký, Plzeňský a Karlovarský kraj.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1