Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Srpen 1968: 7 zakázaných filmů a seriálů, které cenzoři po invazi uložili do trezoru

Srpen 1968: 7 zakázaných filmů a seriálů, které cenzoři po invazi uložili do trezoru

Šedesátá léta a Pražské jaro byly nejen obdobím uvolňování, ale i časem kulturního rozkvětu. V období nadějné atmosféry začala vznikat filmová díla, která by před deseti lety neměla šanci. Po příchodu vojsk Varšavské smlouvy ještě chvíli vydrželo období relativní svobody, kterou vystřídala tvrdá normalizace a zákazy, které uvrhly některé filmy na několik let do trezoru. Pozornosti cenzorů neunikly ani nevinné pohádky, které dnes patří ke stálicím vánočních programů.

Šíleně smutná princezna

Pohádka Bořivoje Zemana, která vznikla v přelomovém roce 1968, je plná melodií, které zlidověly. Po premiéře ji ale mnoho diváků nevidělo. Zákaz dostala kvůli řediteli Divadla Rokoko Darku Vostřelovi, který hrál rádce Ypsilon a společně s Josefem Kemrem nazpíval popěvek Kujme pikle.

V roce 1972 bylo Rokoko zrušeno a Vostřel dostal zákaz vystupování. I proto film, ve kterém představuje výraznou postavu, musel pod zámek. Pověst filmu v očích komunistů tehdy kazil také 17letý Jan Hammer, který vytvořil ikonické melodie, a po vstupu vojsk v srpnu 1968 emigroval.

Píseň pro Rudolfa III.

V trezoru se ocitl také přelomový seriál o řezníkovi Rudolfu Vandasovi. Podstatnou součástí jednotlivých dílů byla hudební vystoupení tehdejších špiček české hudební scény. V seriálu se tak objevil například Václav Neckář, Waldemar Matuška, Karel Gott, Eva Pilarová a Naďa Urbánková. Díky spojení písní a videa tak díky seriálu začaly vznikat jedny z prvních videoklipů v Československu.

Díly vznikaly v roce 1967 a 1968. Cenzorům se po vpádu vojsk přestala Píseň pro Rudolfa III. zamlouvat z několika důvodů. Ústřední postavu ztvárnil opět ředitel Rokoka Darek Vostřel. Seriál je přitom prošpikovaný satirickými narážkami na společenskou situaci a poměrně věrně zobrazuje atmosféru uvolněného Pražského jara. Možná nejznámější písní, která se v něm objevila, je Modlitba od Marty Kubišové, která také nesměla v době normalizace vystupovat.

Speciál INFO.CZ k srpnu 1968Speciál INFO.CZ k srpnu 1968autor: INFO.CZ

Zlatovláska

Pohádka o Jiříkovi a princezně se zlatými vlasy skončila v trezoru především kvůli jednomu z herců. Film Vlasty Janečkové z roku 1973 se nesnažil o politickou agitaci, k zákazu ale stačilo, že se v jedné z menších rolí objevil Jan Tříska. Přestože ve snímku ztvárnil roli rybáře a na plátně je pouze několik minut, kvůli jeho emigraci do Spojených států v roce 1977 musel film okamžitě z obrazovek.

F. L. Věk

Zfilmovaná sága Aloise Jiráska také cenzorům neunikla. 13dílné historické drama režiséra Františka Filipa z roku 1970 pojednává o období Národního obrození a českého sebeuvědomění. Radoslav Brzobohatý v roli buditele mohl dle komunistů rozdmýchávat příliš vlastenecké nálady, které nebyly v době po invazi žádoucí a diváci je mohli aplikovat i na současnou situaci. Když v posledním díle Věk mluví o zakázaných myšlenkách, je to jako by mluvil o normalizační cenzuře. Komunisté film definitivně odepsali také po emigraci Jana Třísky, který zde ztvárnil v několika dílech Věkova přítele a nebylo možné jej vystřihnout.

Záhada hlavolamu

Na přelomu let 1968 a 1969 vznikl v Československé televizi seriál na motivy knihy Jaroslava Foglara o pěti nerozlučných přátelích, kteří společně zažívají dobrodružství v tajemných Stínadlech. Devítidílný snímek Hynka Bočana vysílala televize jen jednou. Důvodem byl autor předlohy Jaroslav Foglar, který se ocitl na indexu a nesměl publikovat.

Nebeští jezdci

Čechoslováci, kteří ve druhé světové válce bojovali za hranicemi, nebyli v očích režimu hodni jakýchkoli připomínek jejich hrdinství. Komunisté naopak mnoho letců RAF a výsadkářů po roce 1948 zavřeli do lágrů a snažili se, aby na ně lidé zapomněli. V uvolněné době roku 1968 tak kromě Klubu bývalých politických vězňů (K 231) mohl vzniknout také film, který zahraniční vojáky připomíná.

Režisér Jindřich Polák skončil natáčení filmu Nebeští jezdci přesně 20. srpna 1968. Kromě známějších herců se rozhodl obsadit i neherce a film tak společně s černobílým pojetím a originálními dobovými záběry působí až dokumentárně. Snímek měl premiéru 28. října 1968 a ihned poté skončil vlivem nastupující normalizace v trezoru.

Všichni dobří rodáci

V zásadním roce 1968 vznikl také film Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci. Snímku dominují tehdejší herecké hvězdy Radoslav Brzobohatý, Vlastimil Brodský nebo Věra Galatíková. Děj začíná v roce 1945, kdy českou společnost zaplavila radost z konce války. Tu v roce 1948 ale vystřídal strach z násilné kolektivizace přelomu 50. let, který snímek zachycuje.

Kritika režimu se normalizačním politikům nehodila, proto film několik týdnů po uvedení stáhli. Vojtěch Jasný za něj přesto dostal na mezinárodním filmovém festivalu ve francouzském Cannes cenu za režii.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232