Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stalin nechal vyhladovět čtyři miliony Ukrajinců. Následky si země nese dodnes

Stalin nechal vyhladovět čtyři miliony Ukrajinců. Následky si země nese dodnes

První případ uměle vyvolaného vyhladovění části světa se odehrál roku 1932 na Ukrajině, říká novinářka a spisovatelka Anna Applebaumová. „Během tehdejšího hladomoru v Sovětském svazu zemřelo pět milionů lidí, ovšem 80 procent z toho jich bylo právě na Ukrajině, Stalin hladomor používal jako zbraň," tvrdí novinářka. Ta rovněž upozorňuje, že Rusko tuto část své historie zatím stále popírá i že se objevují historické paralely, které se váží k současnosti.

„Vyhladovění Ukrajiny ve 30. letech minulého století bylo, vedle masového zatýkání ukrajinských elit, snahou o zničení možnosti samostatné Ukrajiny,“ tvrdí Applebaumová ve své poslední knize Red Famine: Stalin´s war on Ukraine.

„Cílem Stalina tehdy nebylo zabít každého Ukrajince, chtěl jich ale zabít opravdu hodně,“ vysvětluje novinářka a spisovatelka. Proces podle ní začal nucenou kolektivizací zemědělství a rekvizicemi potravin. „To vyvolalo v roce 1929 a 1930 velký chaos. Hlad byl tehdy patrný v celém Sovětském svazu. A v roce 1932 už došlo k tomu, že Stalin začal Ukrajině zabavovat více úrody než jiným územím. Historici tvrdí, že Stalin použil hladomor k tomu, aby zavraždil mnoho Ukrajinců – a mají pravdu,“ tvrdí novinářka.

Čísla hovoří jasně. Během hladomoru v letech 1932 a 1933 zemřelo v Sovětském svazu pět milionů lidí, čtyři miliony z toho však na Ukrajině. „Tato čísla dali dohromady ukrajinští demografové, kteří dokumentovali nepadělané historické záznamy. Z nich vyčetli populace jednotlivých měst a vesnicí a porovnávali je s předpokládanými úrovněmi mortality,“ vysvětluje autorka knihy. „Jsou to ty nejlepší odhady, které existují,“ dodává.

Podle Applebaumové se však sovětská paranoia z ukrajinského nacionalismu přelila i do 70., 80. a 90 let. A nakonec i do současnosti. „Na té nejhlubší úrovni to vysvětluje, proč Putin tak brutálně reagoval na ukrajinský Majdan v roce 2014 – myslel si, že podobné hnutí, které mávalo evropskými vlajkami na ukrajinském náměstí, může dost dobře destabilizovat samotné Rusko,“ říká novinářka.

Rusové podle Applebaumové vnímají události, které se dějí na Ukrajině úplně jinak, než kdyby se děly jinde, dále od hranic. Třeba i v Polsku. „Ukrajina je pro Rusko moc blízko, je jim kulturně příbuzná. Proto Putin reagoval tak, jak reagoval, pomocí dvou invazí na Krym a na Donbas, které byly sice takticky úspěšné, ale strategicky znamenaly pohromu,“ usuzuje spisovatelka.

Applebaumová nachází více analogií mezi hladomorem na Ukrajině ve 30. letech a současným tamním systémem. Ilustruje, že zatímco před rokem 1933 bylo několik rebelií proti Sovětskému centrálnímu vedení, po hladomoru již žádná taková akce nepřišla. „Lidé si pamatovali, co se stalo naposled a báli se,“ uzavírá spisovatelka.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1