Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sudetští Němci nešetřili ani české děti. Stříleli do nich, lámali ruce a znesvěcovali ostatky

Sudetští Němci nešetřili ani české děti. Stříleli do nich, lámali ruce a znesvěcovali ostatky

„Ve škole nám při svých demonstracích vymlátili kamením okna, nadávali nám ‚české svině‘ a podobně. Napadali nás fyzicky cestou do školy a zpět domů. Museli jsme spát u zdi pod okny, neboť to bylo trochu bezpečnější místo před kameny a někdy i před střelbou,“ popisuje jeden z pamětníků z Českého Krumlova situaci v pohraničí v září 1938. Násilí ze strany takzvaných sudetských Němců se stupňovalo a provolávali, že chtějí „Heim ins Reich“, domů do říše. Situace začínala být neudržitelná, a kdo z českých občanů mohl, z pohraničí odjel. Ti, kteří zůstali, odešli po přijetí Mnichovské dohody 30. září 1938. Celkem své domovy kvůli nacistickému fanatismu muselo opustit téměř půl milionu Čechů a Slováků. Válku často prožili v provizorních podmínkách, ve stodolách, malých bytech a u příbuzných ve vnitrozemí. Po válce pak nacházeli své majetky často vybrakované a nenávratně poničené.

Vůli a sen o odtržení od Československa vštípil do hlav Němců v pohraničí především lídr Sudetoněmecké strany Konrad Henlein, kterého v tom hojně podporoval Adolf Hitler. Situace Němců v Československu se začala vyhrocovat po anšlusu Rakouska v březnu 1938. Přestože i do té doby se objevovaly konflikty, podle pamětníků nijak neovlivňovaly společné soužití.

Dobrácké německé sousedy zfanatizoval Henlein. Začali vytloukat výlohy i plivat na české děti

„Do roku 1937 vše probíhalo v klidu a v pořádku, než Henlein zfanatizoval sudetské Němce. Ti se pak k nám chovali nepřátelsky, docházelo ke střetům jak mezi dětmi, tak mezi dospělými. Vyvrcholilo to v září 1938, kdy nám Němci vyhrožovali pověšením na telegrafní tyče,“ vzpomíná v knize Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938 Růžena Větrovcová z Omlenice. „Sousedé i kamarádi byli Němci. Velice dobře jsme s nimi vycházeli. Nikomu z nich nevadilo, že jsme chodili do české školy a do Sokola. To se však změnilo, když se objevil Henlein. Německé děti se nám začaly posmívat, přestaly s námi kamarádit, někdy i na příkaz rodičů. Stalo se mi, že otec mé kamarádky na mě plivl. Bylo mi tehdy čtrnáct let,“ popisuje pamětnice ze Stříbra.

Ani násilí ale nepřišlo ze dne na den. Nenávistné postoje se nejdříve obracely především vůči židům. Henlein vyzýval k bojkotu židovských obchodníků. Němci vytloukali výlohy a židovská komunita začala být v pohraničí čím dál více izolovaná. Antisemitské nálady se objevovaly především v Chebu, Sokolově, Jeseníku, Opavě nebo v Českém Krumlově. Řada lidí se proto rozhodla odejít z pohraničí už po částečné mobilizaci v květnu 1938.

Co předcházelo Mnichovské dohodě?Co předcházelo Mnichovské dohodě?autor: INFO.CZ

Tyto obyvatele řadí historik Jan Benda v knize Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938 - 1939 do takzvané první migrační vlny. V té dominovali především židé, většinou lékaři, advokáti a movitější obyvatelé, kteří si mohli změnu bydliště dovolit a vzhledem ke vzrůstajícímu napětí se rozhodli dále nečekat.

Další zlom v situaci přišel 12. září 1938, když v Norimberku na sjezdu nacistické strany NSDAP promluvil Adolf Hitler. Jeho vystoupení přenášel rozhlas a pamětníci popisují, že v době vysílání byly ulice v pohraničí vymetené, protože všichni Němci se tísnili u přijímačů. Na některých místech už se projev ale vysílal také veřejně z amplionů.

Hitler dal povel k násilí. Za dva týdny přišlo o život sto lidí

Hitler na sjezdu otevřeně vyzval ke střetům a jeho promluva zněla především výhružně. „Utrpení sudetských Němců je nevýslovné. Pro každý národní projev vůle jsou honěni a štváni jako dravá zvěř. Říše dalšího utlačování nestrpí. Jsou také německé zájmy, které jsme odhodláni hájit, a to za každých okolností,“ hřímal v Norimberku nacistický vůdce. Čeští Němci si projev vyložili doslova jako povel k útoku. 

Už v noci ze 12. na 13. září se v pohraničí rozhořely nepokoje. Ozbrojení ordneři, tedy sudetští Němci, kteří se rozhodli vzít pořádek do svých rukou, začali přepadat vojáky a četnické stanice. V Habartově po boji s několikanásobnou přesilou padli čtyři četníci.

Propagační plakát s nápisem "Konečně osvobození od Československa"Propagační plakát s nápisem "Konečně osvobození od Československa"autor: Archiv Jaroslava Čvančary

Československá vláda zareagovala vyhlášením stanného práva v příhraničních oblastech a vysláním vojska, které se snažilo výboje uklidnit. I přesto byla situace i nadále napjatá. 16. září vláda rozpustila Sudetoněmeckou stranu a ve stejný den Němci ustanovili polovojenskou organizaci Sudetoněmecký Freikorps, jehož členové i nadále útočili a přepadali Čechy v pohraničí.

„Jak uvádějí historici Eva Hahnová a Hans Henig Hahn v knize Sudetoněmecké vzpomínání a zapomínání, tak sudetoněmecká teroristická organizace Sudetendeutsche Freikorps na výzvu vůdce Sudetoněmecké strany Konráda Henleina, tehdy již uprchlého do Mnichova, provedla během posledních dvou týdnů před Mnichovskou dohodou ke třem stovkám teroristických útoků, při kterých přišlo o život přes stovku lidí,“ vysvětluje pro INFO.CZ archivář Vojtěch Šustek.

Situace v pohraničí začala připomínat občanskou válku. Agresorem byli ovšem Němci, kteří se snažili prostřednictvím bojůvek vyprovokovat Čechy k obraně, kterou ovšem veřejně a především před Západem vydávali za útok.

„Československo bylo demokratickým státem a snažilo se německé občany získat, doufalo a usilovalo o jejich loajalitu. Když se pak koncem 30. let znacizovaní českoslovenští Němci dopouštěli teroristických útoků, tak skutečně rázný policejní a vojenský zákrok československého státu by posloužil Hitlerovi jako důkaz o teroru, jehož se Československo dopouští na sudetských Němcích,“ dodává Šustek. Německá propaganda tak každý československý zákrok proti ordnerům vydávala za důkaz útisku Němců v Československu.

Nacističtí fanatici se přestali štítit čehokoli. Stříleli do českých dětí a lámali jim ruce

Po vyhrocené situaci v půlce září začaly hromadně odcházet další skupiny obyvatel. „Po 12. září 1938 došlo k proměně sociální struktury uprchlíků. Mezi utečenci byli zaznamenáni obyvatelé všech sociálních vrstev a národností - antifašističtí Němci, židé a Češi, proto je vhodné mluvit o druhé migrační vlně,“ vysvětluje ve výše zmíněné knize historik Benda. Názorovým oponentům Němců začalo jít v pohraničí o život.

„U vilky, kde jsme bydleli, nás napadli Němci a já byla postřelena. V nemocnici mě neoperovali, kulku v noze mám dodnes,” vzpomíná na bouřlivé září Libuše Švehlová z Plané u Mariánských Lázní. „V tom přiběhli dva muži v civilu s puškami - snad ordneři - a jeden mě vytáhl z kabiny nákladního automobilu tak prudce, že jsem upadl na dlažbu, a to tak nešťastně, že jsem si při pádu zlámal obě ruce. Lidé kolem postávali, hrubě nás uráželi, nadávali a nechali mě bez povšimnutí,” líčí tehdy osmiletý Zdeněk Beneš z Kadaně.

Rozřešení napjaté situace měla přinést Mnichovská dohoda. Tou čtyři evropští státníci 30. září 1938 dali najevo, jak by se měla situace dál vyvíjet. Místa v pohraničí, která měla více než 50 % obyvatel německé národnosti, se měla přičlenit k nacistické říši. Přestože vyslanci z Mnichova přivezli vzkaz, že se nečeká na názor Československa, armáda byla od 23. září mobilizovaná a čekala jen na rozkaz. Zhruba 1 200 000 vojáků ale muselo pohraniční opevnění opustit bez boje.

Území Československa po Mnichovské dohoděÚzemí Československa po Mnichovské dohoděautor: INFO.CZ

Zřejmě nejhorší byla ale situace pravděpodobně pro Čechoslováky, kteří se ze dne na den ocitli na německém území mezi nepřáteli a začali hromadně opouštět pohraničí. „Odejít museli všichni neloajální Češi. Kdo tam chtěl zůstat, tak se musel přihlásit k německé národnosti. Někteří tam zůstávali, protože žili ve sňatku s Němcem, nebo Němkou, nebo byli skutečně loajální k říši. Jiní opravdu neměli kam jít a měli pocit, že zůstat tam je menší zlo, než zůstat bez střechy nad hlavou. Takových lidí ale bylo velmi málo,” vysvětluje pro INFO.CZ historička Jitka Neradová.

Péče o uprchlíky dala dohromady odbojáře, kteří o tři roky později pomohli parašutistům skupiny Anthropoid

Po 30. září 1938 se tak spustila třetí a nejmasivnější uprchlická vlna. „Bylo to dost dramatické, protože lhůty k vystěhování byly dost přísné, stejně jako pravidla toho, co si lidé mohou vzít s sebou. Mnozí neměli kam jít, což byl důvod, proč neodešli už dříve. Proto často mířili do středních Čech a do Prahy. Dobové materiály potvrzují, že Praha byla plná uprchlíků z pohraničí. Nebylo snadné jim najednou najít bydlení, proto třeba na Letné vyrostlo úplné stanové městečko, kde museli někteří vydržet až do zimy,” dodává Neradová.

Když signatáři Mnichovské dohody potvrdili, že území skutečně patří Němcům, dávali mnohde noví páni měst a obcí neskrývaně najevo svou nabytou dominanci. „Mám kopii zápisníku Miroslava Moravce z Ledvic u Duchcova, kde se svojí ženou Annou provozoval obchod s koloniálním zbožím. V září 1938 byl zbit a ztýrán svými německými sousedy. Před smrtí jej zachránil jeden z německých občanů, který se ho zastal a umožnil mu útěk. Manželé Moravcovi ale násilné smrti stejně neušli. Němci je zavraždili 24. října 1942 v Mauthausenu výstřelem do týla za jejich činnost v sokolském odboji. Podobně musel prchnout učitel na české menšinové škole v Háji u Duchcova Jan Zelenka-Hajský, aby nebyl ubit místními Němci, svými sousedy. On, jeho žena Františka a syn Milíč později vstoupili do dějin jako jedni z nejvýznamnějších účastníků akce proti Heydrichovi,” doplňuje Šustek.

Právě nová spojení mezi vyhnanými a těmi, kteří se jim snažili pomáhat, už koncem roku 1938 utvářela základ podpůrné odbojové sítě, která o tři roky později poskytla pomoc parašutistům ze skupiny Anthropoid a dalším. „Tehdy se uzavírala přátelství, která byla počátkem domácích odbojových organizací po 15. březnu 1939. Jako příklad nám mohou posloužit členové Sokola, kteří od počátku roku 1942 poskytovali úkryt mužům z paraskupiny Anthropoid. Zmínil bych především členku Sokola paní Marii Moravcovou z pražského Žižkova, která se již v roce 1938 jako dobrovolná sestra Českého červeného kříže hodně podílela na pomoci vyhnancům z pohraničí,” vysvětluje Šustek.

Na INFO.CZ vyšel rozsáhlý seriál k výročí operace Anthropoid o výsadkářích a členech odboje. Přečíst si ho můžete zde >>>

Pohraničí muselo opustit až půl milionu lidí. Žili pak ve stanech, vagónech i stodolách

Počet lidí, kteří museli kvůli neklidné situaci v pohraničí opustit své domovy, se vyčísluje poměrně těžko. Statistiky jednotlivých úřadů se mnohdy liší a některé do počtů nezahrnují například státní úředníky a  jejich rodiny. Historik Jan Benda ale předpokládá, že kvůli ztrátě území, které si zabralo Německo, ale i Polsko a Maďarsko, které využily oslabené situace Československa takřka bez spojenců, ztratilo domov až půl milionu obyvatel.

Do konce války museli přežívat v různých provizorních obydlích a po příbuzných. Některým to nenávratně změnilo život. „Nechci se dál podrobně rozepisovat, co všechno jsme zažili, nerada na to vzpomínám, bude mne to bolet do konce života. Kromě materiálních škod jsem ani nemohla dokončit gymnaziální studium, protože ve vnitrození, kde byly školy přeplněné, jsem nebyla přijata,” popisuje Libuše Bartušová původem z Chomutova.

Vyhnaní Češi museli bydlet i ve vyřazených vagónech. Na tomto je nápis "Díky vám, spojenci, stali se z nás vyhnanci"Vyhnaní Češi museli bydlet i ve vyřazených vagónech. Na tomto je nápis "Díky vám, spojenci, stali se z nás vyhnanci"autor: Archiv Jaroslava Čvančary

Vyhnání obyvatelstva přervalo jejich sepjetí s rodným krajem, vyhlídky na budoucnost i rodinné vazby. Někteří Češi totiž přesto v pohraničí zůstali například proto, že žili ve smíšeném manželství s německým partnerem. Ti, kteří v roce 1938 odešli, se pak snažili vracet zpět, byť už ne všichni. Své rodné vesnice a města pak nacházeli mnohdy v tristním stavu.

Po návratu zmar. Nacisté se nestyděli znesvětit ani dětské ostatky

„Vůbec nejhorší vzpomínku však mám na to, co jsme zjistili po válce, když jsme se z vnitrozemí jeli podívat do Sokolova. V roce 1936 mi ve věku tří let zemřel bratr Karel. Byl pohřben na falknovském (poznámka: sokolovském) hřbitově a pochopitelně po dobu okupace jsme neměli možnost se na hrobeček jet podívat. Bylo velmi obtížné rozházené zbytky hrobu na hřbitově vůbec najít. Vzpomínám na pláč mé matky, otce, ale i na svůj. Všechny české hroby byly zdemolovány a ostatky rozházeny po hřbitově,” uvádí Vladimír Fišer, který pocházel ze Sokolova.

Obětí Mnichovské dohody, kterou chtěli francouzští a britští diplomaté zajistit mír, se stalo asi půl milionu lidí. Protože od té doby uplynulo už 80 let, žije už jen velmi málo pamětníků, kteří o tehdejší situaci dokáží podat dostatečné svědectví. Podle Šustka se navíc na vyhnané Čechoslováky po revoluci příliš nevzpomínalo.

„Přibližně od poloviny 90. let se podle mě mezi našimi politiky a novináři objevili exponenti německé revizionistické propagandy, jejímž cílem je změnit české historické povědomí. Upozorňují pouze na některé události, kterými chtějí vzbudit dojem, že v souvislosti s druhou světovou válkou se nedopouštěli zločinů Němci na Češích, nýbrž Češi na Němcích. V souvislosti s tím se proto stále objevuje téma poválečného odsunu a o vyhánění Čechů z pohraničí se téměř nemluví. Možná proto tady donedávna nebyl u politiků a v mediích zájem připomínat hrdinství československých občanů v odboji, ani utrpení Čechů při jejich vyhánění z pohraničí v roce 1938, ani během dalších šesti let německé okupace,” dodává Šustek.

Použité příběhy pamětníků vyšly v knize Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938. Fotografie k článku poskytl badatel Jaroslav Čvančara.

Mnichov 1938: Strhující vyprávění o událostech před zradou i Hitlerových obavách z československých divizí>>>


Vše o senátních a komunálních volbách se dočtete zde>>>



 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1