Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tekutý chléb. Pivo vařené ze zbytků pečiva slaví v německy mluvících zemích velký úspěch

Tekutý chléb. Pivo vařené ze zbytků pečiva slaví v německy mluvících zemích velký úspěch

Jedním z témat, které neustále rezonuje společností, je plýtvání potravinami ve vyspělých zemích. Švýcarská firma v současnosti uvedla na trh novinku, která pomáhá situaci řešit. Ze starého chleba vaří pivo, které si našlo četné zástupy fanoušků.

Švýcarský podnikatel Dominic Meyerhans se rozhodl přispět originálním způsobem k boji proti plýtvání. Ze starého chleba tak začal vařit pivo.  K pečivu má ostatně jeho rodina blízko, od roku 1784 mají společnost Meyerhans Mühlen, které dodává pekařům mouku vlastní výroby.

Pivo má jantarovou barvu a je příjemně kořeněné, což je podle majitele právě důsledkem použití chlebových kůrek k jeho výrobě. „Naše motto zní: Hodnotný požitek,“ prozradil Dominic Meyerhans německému listu Wirtschafts Woche.

Na každého Evropana připadá ročně neuvěřitelných 123 kilogramů vyhozených potravin, jinak řečeno, každou vteřinu se na starém kontinentu vyhodí 300 kilogramů potravin. Podle údajů organizace World Wide Fund for Nature (WWF) 200 milionů tun z celkového množství představují výrobky z obilovin, především pak pečivo.

„Žijeme ve společnosti, která má všeho dostatek. Jinde přitom lidé hladoví a tím se musíme zabývat,“ přibližuje Meyerhans, jak se dostal k nápadu vařit pivo ze starého chleba. Spolu se třemi společníky tak založil kromě mlynářské společnosti, které šéfuje, firmu Damn Good Food & Beverages, což lze přeložit jako „proklatě dobré jídlo a pití.“

Pracovníci firmy odebírají od pekáren neprodaný starý chléb, který následně vysuší a rozemelou. Poté se ze směsi spolu s vodou, kvasnicemi, chmelem a ječným sladem vaří pivo. Rozemletý chléb nahrazuje 30 % sladu, osm tun pečiva stačí na tisíc hektolitrů piva. Lahev piva se pak dá pořídit za 2,30 švýcarských franků, což je asi 50 korun.

Starý chleba zaujal i další podnikatele. V zahraničí už nejsou výjimkou obchody, kde lze koupit křivou mrkev nebo brambory, které jsou příliš malé, než aby se dostaly na pulty supermarketů. Řada webových stránek pak radí, jakým způsobem spotřebovat potraviny beze zbytku díky originálním a chutným receptům.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1