Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Thrash metal i Metallica. Drobné muslimky v Indonésii řežou do kytar

Thrash metal i Metallica. Drobné muslimky v Indonésii řežou do kytar

Mladí Indonésané milují rock, i ten nejtvrdší. Hrají jej také ženy a teenagerky. V nejlidnatější muslimské zemi proto není zcela překvapivé, když na pódiu řádí Indonésanky s vlasy zakrytými na islámský způsob.

Občas se jako pravověrné rockerky opřou nohou o odposlech. Hrají zostra a na svůj věk velmi zručně. Převzaly skladby i od skupin jako Metallica, Rage Against the Machine nebo System of a Down. Jejich fanoušci po pódiem skáčou, křičí a tleskají jako jinde na světě. Nedávno natočily vlastní skladbu „Enemy of the Earth is You“ (Nepřítelem Země jsi ty), ve které kritizují člověka za jeho necitlivý vztah k přírodě. Ve své zemi se staly hvězdami: natáčí s nimi televize a objevil se lepší, i když nijak objevný videoklip.

Prostě dívčí rocková kapela a ekologické téma. Úspěšný projekt tří drobných holek mezi patnácti a šestnácti roky, které se společně po malých pódiích protloukají od roku 2014. Jistý věhlas si ale získaly tím, že k džínům a teenagerským botám nosí i na koncertech muslimský šátek. Všechny hráčky – kytaristka Firdda Kurnia, basistka Widi Rahmawati a bubenice Euis Siti - pocházejí z města Garut, které leží na indonéské Jávě. Na tomto ostrově převažují muslimové a dívky se za svůj původ, ale ani hudební vášeň nestydí.

„Pro některé lidi je možná naše oblečení ve spojení s rockovou hudbou neobvyklé. Hudební svět je stále spojen s řadou stereotypů. My chceme tyto stereotypy nabourat, a to nejen tím, že nosíme šátek, ale že se do toho také pořádně opřeme,“ píší rockerky na facebookové stránce své skupiny Voice of Baceprot, neboli VoB. Mimochodem, tento název lze snad přeložit jako Hlas, či Zvuk (neformálního) pokecu. Alespoň tak se mi sundánské slovo „Baceport“ snažili po mém dotazu vysvětlit fanoušci skupiny na kapelovém FB účtu. (Sundáci jsou etnická skupina žijící na západě Jávy, za neumělý, možná i nepřesný překlad se jim tímto omlouvám).

Není náhoda, že si dívky z VoB získaly nejméně národní pozornost ekologickou skladbou. Místní nevládní organizace vedou kampaň proti vypalování pralesů, které mají nahradit palmové háje produkující olej – ten žádá potravinářský i kosmetický průmysl. Snímky uhořelých orangutanů, kteří neuměli odejít ze svého přirozeného útočiště, pobouřili svět i Indonésii.

Rockerky z VoB překvapily mládím a nasazením, průkopnicemi žánru ale nejsou. Javánec Rony Surjomartono, který se později v Československu proslavil pod jménem Ronny Marton jako popový zpěvák, v rozhovoru pro časopis Reportér se mnou vzpomínal na rockerské začátky z první poloviny 60. let: „Rokenrol jsme poslouchali dříve než mladí v Česku. Kopírovali jsme Elvise Presleyho, ale nejen jeho. Milovali jsme afroamerické zpěváky, třeba Wilsona Picketta a další mistry soulu“. Dodnes existuje nesčetně amatérských skupin, které vystupují jen před spolužáky. A fungují rockové kluby, kde si místní hudebníci vydělávají na nástroje díky cizincům konzumujícím předražené pivo.

Nynější indonéský prezident Joko Widodo, zvaný Jokowi, patří k fanouškům tvrdé hudby. Chlubí se baskytarou, kterou mu podepsal Robert Trujillo z Metallicy a mezi jeho oblíbence patří Napalm Death a Led Zeppelin. Podporuje a občas osobně navštěvuje festival Rock in Solo, který se pořádá v javánském městě Surakarta, kde se Jokowi narodil a v letech 2005 - 2012 starostoval.

Indonésanky nejsou jen posluchačky. Zpěvačka Achie ze skupiny Gugat se rozhodla rovnou pro thrash metal. Obecně stravitelnější rock už léta produkuje Mel Shandy, která se v posledních letech objevuje v šátku, což dříve nedělala. To může být jak příznakem zrání, tak snahou neprovokovat po vstupu do politiky. Pravda ale je, že Indonésie teď čelí snaze proměnit domácí, tolerantní verzi islámu v rigidní učení pocházející ze Zálivu. Saúdská Arábie i její sousedé v Indonésii financují školy vyučující v salafistickém duchu, který ovlivňuje chudé stipendisty a je populární i mezi revoltujícími studenty ze středních tříd.

Především zahraniční média v souvislosti s popularitou VoB připomínají, že první indonéskou rockerkou s šátkem, která získala světovou pozornost, byla Meliani Siti Sumartini. Její verzi skladby Hourglass od skupiny Lamb of God shlédlo na serveru YouTube zhruba 1,8 milionu diváků.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744