Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„To není úplně normální.“ Poslancům se znelíbily ceny obědů ve sněmovně, tak si je zlevnili

„To není úplně normální.“ Poslancům se znelíbily ceny obědů ve sněmovně, tak si je zlevnili

Poslancům se znelíbily ceny ve sněmovních restauracích. Od chvíle, kdy tam jídlo a nápoje zdražily, uběhlo půl roku, a teď jdou ceny opět dolů. Někteří poslanci totiž tvrdí, že nemají možnost se „normálně“ najíst, a dokládají to tím, že losos za 240 korun je pro ně prostě moc. Prý kvůli tomu musejí chodit na obědy mimo sněmovnu. 

Zdražení jídel ve sněmovních restauracích prosadili v únoru letošního roku Piráti. Týkalo se hlavně nápojů a studené kuchyně, kde položky zdražily až o 50 procent. Byť to působí jako enormní zdražení, v reálu tak drastické nebylo – například káva zdražila z 11 korun na 15 korun, velká točená plzeňská dvanáctka z 27 korun na 38 korun.

I přesto ale Stálá komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny minulý týden navrhla, aby jídlo opět zlevnilo o deset procent. Důvod? Poslední zdražení bylo podle jejích členů moc velké.

„Vznikl tam názor, že se to přehnalo, takže navýšení by mělo být 40 procent, ne 50. Nechápu, proč by se mělo po krátké době o deset procent slevovat,“ řekl pro Novinky.cz poslanec František Elfmark (Piráti), který hlasoval proti zlevnění. Jeho kolegové podle něj nutnost zlevnit vysvětlovali tím, že kvůli vysokým cenám „musí“ chodit do restaurací mimo Sněmovnu.

Za kolik se jí ve sněmovně? Čtěte pokračování článku na webu Blesk.cz >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1