Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turek, ras i kominík. Rej maškar tradičně vítal jaro, masopust je světové kulturní dědictví

Turek, ras i kominík. Rej maškar tradičně vítal jaro, masopust je světové kulturní dědictví

V Hamrech u Hlinska se v sobotu od rána ozývaly veselé výkřiky, hudba a zpěv. Obcí procházel masopustní průvod masek, který je od roku 2010 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Nejdříve zamířil ke starostovi, kde vedoucí maska zvaná laufr poprosila o povolení k uspořádání staročeské maškary.

„Po zapsání do UNESCA se zájem o masopustní obchůzku zvýšil. Jezdí se sem podívat spousta lidí,“ řekl ČTK starosta Petr Stejskal.

Rej masek patří v regionu k obyčejům od konce 19. století. Kromě Hamrů jej spontánně dodržují a předávají dalším generacím lidé i ze Studnice, Vortové a místní části Hlinska Blatno. Mezi tradiční masky patří laufr, žena, turek, slaměný, ras s kobylou, kominík a kramář. Lidé se musí připravit i na jejich žerty, ke kterým patří pomazání obličeje zvláštním mazadlem. Závěrečná obřadní porážka a následné vzkříšení kobyly symbolizuje zahánění zimy, konec něčeho špatného, a uvítání jara jako začátku nového období.

V masopustním průvodu chodí dospělí od mladých až po seniory. Masky uchovávají místní hasiči, některé vznikly už před desítkami let. „Každoročně se zčásti obnovují, třeba sukně u slaměných nebo se zdobí čepice,“ uvedl Stejskal. Podle něj je obyčej možné ocenit pouze v jeho přirozeném prostředí, ve vesnici, kde se obchůzka koná. Nelze z ní dělat atrakci, se kterou by bylo možné objíždět města.

Doba konání masopustu se určuje zpětným odečítáním podle lunárního roku. Letos však musel být termín posunut kvůli kolizi s termínem druhého kola prezidentských voleb.

Tradice spojená s hojností a půstem

Masopust od pradávna provázela zábava a hojná konzumace dobrého jídla a pití. Začínal už svátkem Tří králů a pokračoval až do Popeleční středy, kterou začíná čtyřicetidenní půst do Velikonoc. O masopustu se v každém domě smažily koblihy či boží milosti, které v tomto období tradičně patřily do jídelníčku.

Masopust vždy vrcholil obřadními obchůzkami a rejem maškar, v jehož čele byl medvěd doprovázený dalšími rozmanitými postavami. Obyčeje dodržované o masopustu se v jednotlivých oblastech lišily. Takřka všude ale období radosti a veselí uzavírala večerní zábava, která vrcholila pochováváním basy na znamení toho, že radovánky skončily a začíná dlouhé období půstu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1