Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turista vyfotil Třísku na Karlově mostě krátce před pádem. Seděl na kraji a držel se sousoší

Turista vyfotil Třísku na Karlově mostě krátce před pádem. Seděl na kraji a držel se sousoší

Co stálo za pádem herce Jana Třísky z Karlova mostu? Světlo do případu vnáší fotografie, kterou se INFO.CZ pokusil prodat turista, jenž se v tu dobu na místě pohyboval. Z fotky lze vyčíst, že Tříska před pádem seděl na kraji mostu.

„V sobotu odpoledne jsem byl na výletě lodí po Vltavě a fotografoval město. Když jsme jeli pod most, byl tam postarší muž sedící na rohu, který koukal dolů. Vyfotil jsem ho a vtipkoval, že skočí. Pak jsem četl, že slavný herec v tu dobu skočil do řeky a není jasné, jestli to chtěl udělat,“ napsal turista.

1080p 720p 360p
DRSNÉ VIDEO: Bezvládný Jan Tříska (†80) ve Vltavě, marný pokus o záchranu

Na fotografii, kterou má INFO.CZ k dispozici, je vidět muž sedící na okraji mostu. Jednou rukou se drží sochy, nohy má spuštěné dolů. Že jde skutečně o Třísku, nasvědčuje také vyjádření další kolemjdoucí. „Když jsme šli včera po Karlově mostě, tak ještě seděl u sousoší,“ citoval Blesk jednu z uživatelek Facebooku se jménem Marie.

Podle dalších svědků, kteří se svěřili FTV Prima, za hercem přišla ochranka, najatá Sdružením výtvarníků Karlova mostu. Snažila se mu domluvit, aby na mostě neseděl. Tříska údajně neposlechl a skočil.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Lidé oslovení TV Nova zase uvedli, že se na zábradlí mostu nejprve postavil a poté skočil v místech nad 5. pilířem Karlova mostu. Po pěti minutách ve vodě vytáhli Třísku polští záchranáři.

Režisér Jiří Mádl, v jehož filmu Na střeše měl Tříska začít hrát, se domnívá, že herec doplatil na svůj zvyk, kdy chodil na Karlův post čerpat sílu, sahat na sochy a prosit o štěstí. Tříska byl podle něj v perfektní kondici. Přestože zmíněná fotografie turisty naznačuje opak, Mádl vylučuje, že by se umělec skutečně o sebevraždu pokusil.

INFO.CZ spouští novou rubriku, která nabízí aktuální zpravodajství o Evropské unii. Reportáže, analýzy a komentáře naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1