Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Umělá inteligence se vymyká kontrole, důsledky budou nesmírné, varuje vědec

Umělá inteligence se vymyká kontrole, důsledky budou nesmírné, varuje vědec

Yoshua Bengio neskrývá své obavy. Veřejnost sice tohoto vědce příliš nezná, Bengio je však světovou hvězdou na poli výzkumu umělé inteligence (AI). Jeho práce změnila náš každodenní život. Bez něj a dalších průkopníků v této oblasti bychom neměli systémy rozpoznávání řeči, jako je ten ve virtuálním asistentovi Siri, automatické překladače Googlu nebo v budoucnu samořízená vozidla. Umělá inteligence se však rychle vyvíjí a vymyká se jakékoli kontrole, tvrdí kanadský expert v reportáži, kterou o něm přinesl francouzský týdeník L´Express.

"Společnost nepostupuje kupředu stejně rychle jako technologie, v sázce je přitom hodně," řekl Bengio, který stojí v čele montrealského institutu pro strojové učení MILA.

"Co budeme dělat s lidmi, kteří kvůli umělé inteligenci přijdou o práci? Necháme policii a soudy, aby se řídily algoritmy předpovídajícími riziko zločinu při zatýkání nebo souzení občanů? O všech těchto otázkách je třeba debatovat," soudí rodák z Francie, jenž podle L´Express dosud odmítal všechny nabídky gigantů ze Silicon Valley, aby se mohl věnovat univerzitnímu výzkumu.

Studie zveřejněná na posledním ekonomickém fóru v Davosu podle L´Express předpovídá, že v příštích pěti letech kvůli umělé inteligenci ztratí ve světě práci 7,1 milionu lidí. "Důsledky budou nesmírné," souhlasí Jean-François Gagné, generální ředitel start-upu Element AI, který založil spolu s Bengiem. Firma pomáhá podnikům přizpůsobovat se umělé inteligenci.

Bengio se obává, že ve společnosti vznikne vůči umělé inteligenci odpor a lidé ji začnou odmítat. "Přitom tato technologická revoluce rovněž otevírá cestu k růstu," míní vědec.

Kanadský počítačový expert se spolu s Francouzem Yannem LeCunem a Britem Geoffreym Hintonem na konci 90. let začal věnovat oblasti, jíž se jiní vědci nezabývali - metodě strojového učení nazývané deep learning. Metoda se inspirovala fungováním lidského mozku - sítě umělých neuronů přijímají a analyzují informace, a když jich vstřebají dostatek, mohou být "vycvičeny" k tomu, aby rozpoznávaly obrazy, zvuky nebo text, píše L´Express.

Práce trojice vědců se stala základem mnoha projektů Googlu, Applu, Facebooku nebo Amazonu, tedy firem, které mají k dispozici miliardy uživatelských údajů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1