Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V zelenině a ovoci objevili pesticidy. Nejhůře dopadly hrozny

V zelenině a ovoci objevili pesticidy. Nejhůře dopadly hrozny

Hrozny, mandarinky, třesně nebo řapíkatý celer. U těchto plodin byla v uplynulých letech ve francouzských obchodech největší pravděpodobnost, že budou obsahovat stopy pesticidů. V nové studii to uvádí nevládní organizace Générations futures (příští generace), která svůj verdikt opírá o data francouzského úřadu pro konkurenci a kontrolu kvality výrobků (DGCCRF) z let 2012 až 2016. U 19 druhů ovoce byly vzorky kontaminované v 73 procentech případů, u 33 druhů zeleniny se stopy pesticidů vyskytly ve 41 procentech vzorků.

Výzkum skupiny Générations futures se zabýval pouze plodinami, které nemají označení 'bio'. Vůbec nejhůře dopadly hrozny s 89procentním podílem kontaminovaných vzorků, následované v těsném závěsu mandarinkami, třešněmi, grapefruitem a pomelo. Nadprůměrné množství výrobků se zbytky pesticidů měla také jablka, hrušky nebo jahody. Jen 23 procent kontaminovaných vzorků zaznamenalo avokádo, o něco více pak kiwi a švestky.

Zelenina si celkově vedla mnohem lépe a podíl kontaminovaných kusů přesáhl 80 procent pouze u řapíkatého celeru (84,6). Nad 70 procenty byly ještě čerstvé bylinky, čekanka listová a hlízy celeru. Jen dvě procenta vzorků s pesticidy se našlo u kukuřice, pod deseti procenty skončily také chřest, řepa, květák, batáty a cibule.

Podle deníku Le Monde je však ještě více znepokojivý údaj o četnosti plodin obsahujících množství pesticidů přesahující limity Evropské unie. U ovoce byl tento ukazatel na 2,7 procentech a u zeleniny dokonce na 3,5 procentech.

Le Monde zároveň podotýká, že v tuto chvíli není možné určit dopady konzumace kontaminovaných plodin na spotřebitele, neboť Générations futures ve své analýze neuvádí koncentraci nalezených pesticidů, ani jejich názvy či předpokládané účinky na organismus člověka.

„Samotná přítomnost pesticidů není pro zdraví hrozbou, protože jsou předmětem právních předpisů,“ ujistil toxikolog francouzského Národního ústavu pro agronomický výzkum (INRA) Jean-Pierre Cravedi. „Riziko existuje u systematické nebo pravidelné konzumace druhu ovoce či zeleniny, který je nad LMR (evropský limit) pro jeden a ten samý pesticid, což je však málo pravděpodobné,“ míní Cravedi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1