Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědci odhalili tajemství původu migrén i epilepsie. Způsobují je žaluzie i obyčejné schody

Vědci odhalili tajemství původu migrén i epilepsie. Způsobují je žaluzie i obyčejné schody

Žaluzie, přechody pro chodce, radiátory nebo čárové kódy. Pravidelné pruhy v přírodě nenajdete a člověk je ještě před několika desítkami let téměř neznal, dnes nás ale obklopují téměř všude. Lidskému mozku, který si na všudypřítomné pruhy zatím nezvykl, proto podle nové studie mohou škodit a způsobovat u lidí migrény nebo dokonce epilepsii. Jaká skupina lidí je nejohroženější?

Vědci ze Spojených států a Nizozemska možná přišli na kloub tomu, proč mnozí lidé v moderní době trpí nepříjemnými migrénami. Vědci vznik této časté choroby připisují pravidelným, rovným pruhům, které nás obklopují téměř všude – na ulici i uvnitř budov. U některých lidí totiž podle nové studie pouhé sledování pruhovaných předmětů může vyvolat neurální smyčku mozkové aktivity. To pak může způsobit kromě migrény také epilepsii.

Podle vědců mezi nejohroženější skupinu patří lidé citliví na světlo. Právě oni podle nové studie zveřejněné v magazínu Current Biology mohou trpět migrénami a stačí, aby se jen prošli po městě – žaluzie, dlouhé schody, přechody pro chodce, radiátory, nebo pruhy na markýzách či oblečení kolemjdoucích jsou všude.

„Naše zjištění naznačují, že při navrhování budov může být důležité vyhnout se typům vizuálních vzorů, které mohou tuto smyčku aktivovat a způsobit nervozitu, migrény nebo záchvaty,“ říká podle deníku The Telegraph doktorka Dora Hermesová z lékařské univerzity v Utrechtu.

„I dokonale zdravým lidem mohou vadit obrazy, které pravděpodobně vyvolávají záchvaty při fotosenzitivní epilepsii,“ dodává Hermesová. Už dřívější studie totiž potvrdily, že blikání nebo zářivé světlo může vyvolávat epileptické záchvaty nebo migrény. Dokázal to i jeden z dílů kreslených Pokemonů, který blikal tak, že u 685 lidí v Japonsku vyvolal epileptický záchvat.

Spíš než vertikální migrény a epilepsii způsobují pruhy horizontální, tvrdí vědci. I svislé pruhy ale mohou citlivým lidem vadit. „Radiátory mohou být dráždivé a někteří lidé trpící epilepsií je proto raději zakrývají,“ říká Jonathan Winawer z Univerzity v New Yorku.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1