Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědci z ČVUT úspěšně otestovali „fly by wire“, systém řízení auta podobnému v letadlech

Vědci z ČVUT úspěšně otestovali „fly by wire“, systém řízení auta podobnému v letadlech

Novinku v řízení automobilů úspěšně otestovali vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). Pro řízení vyvinuli systém obdobný tomu, který se používá u civilních i vojenských letadel. Pilot při něm neovládá přímo jednotlivé prvky, ale pouze předává impulzy elektronické řídící jednotce, která manévry sama provede s ohledem na další parametry letu. ČVUT to oznámila v dnešní tiskové zprávě.

Systém řízení nazývaný „fly by wire“ umožňuje rychlejší a citlivější řízení a stabilizaci letu, než by dokázal člověk, který by ovládal přímo jednotlivé prvky letadla. „Podobný systém u aut označovaný 'drive by wire' nebo 'steer by wire' sice v podobě konceptu již existuje, není však dosud technologicky dotažený a komerčně využitý. Částečně proto, že chybí zásadní teoretické znalosti v oblasti takzvaných nestabilních dynamik vozidel a zákonů řízení pro jejich umělou stabilizaci,“ uvedlo ČVUT ve zprávě.¨

Dotáhnout technologii do konce se snaží výzkumná skupina Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Spolupracuje při tom s firmami Airbus, Honewell Aerospace a Porsche Engineering. Podle zprávy školy je to patrně jediný univerzitní tým na světě, který se zabývá aplikací aktivního dynamického řízení v automobilovém průmyslu.

Výhoda systému „drive by wire“ se ukazuje nejvíce při vysokých rychlostech. „Pokud se posune těžiště auta výrazně směrem dozadu, zvýší se jeho agilita. Vůz se ale chová natolik nestabilně, že je čím dál těžší jej manuálně uřídit, zejména ve vysokých rychlostech,“ uvedli vědci. Vůz při použití této technologie ovládá řídící jednotka. Řidič například při sešlápnutí brzdového pedálu neovládá přímo brzdy, ale vysílá impulz, který řídící jednotka vyhodnotí a podle něj reguluje hnací a brzdný moment u každého kola. Elektronika tak má nad vozem neustálou kontrolu, což je rozdíl oproti asistenčním systémům, jako je například ABS.

Podle Hromíčka je v tomto typu řízení budoucnost. „Myslím, že aktivní dynamické řízení bude na trhu k dispozici už za pět až deset let. Skvěle koresponduje s trendy elektromobility a autonomního řízení. Chceme-li jezdit výkonnými, živými auty a zároveň potřebujeme, aby byla stabilní a měla nízkou spotřebu, potřebujeme využít tuto technologii osvědčenou u letadel. Teoreticky ani prakticky tomu nic nebrání,“ uvedl. Simulace provedené jeho týmem ukazují, že elektronika dokázala uřídit vozidlo i v takových situacích, kdy by lidský řidič selhal. Úspěšné byly také jízdy na testovacím polygonu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1