Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vesmír s ručením omezeným: Americká vláda chystá privatizaci Mezinárodní vesmírné stanice

Vesmír s ručením omezeným: Americká vláda chystá privatizaci Mezinárodní vesmírné stanice

Osud Mezinárodní vesmírné stanice v následujícím desetiletí je nejistý. Americká vláda totiž plánuje finanční podporu tohoto projektu postupně omezovat. Vesmírná agentura NASA se na tom dohodla s ruskou kosmickou agenturou. Financování ale bude pokračovat minimálně do roku 2024.

Trumpova administrativa připravila plán, jak Mezinárodní vesmírnou stanici postupně zprivatizovat. Ve fiskálním rozpočtu na rok 2019 počítá s ukončením přímého financování; náhradou za přímý tok peněz od státu má být podpora budoucích soukromých investic, jejichž výše by měla dosáhnout 150 milionů dolarů.

Tento program bude cílit zejména na komunitu NewSpace, do které patří soukromí podnikatelé snažící se dobít vesmír pomocí soukromého kapitálu. Nejvýraznějším z nich je Elon Musk, jež vede společnost SpaceX.

Návrh se ovšem zdaleka nelíbí všem politikům. Plán na privatizaci Mezinárodní vesmírné stanice kritizuje třeba konzervativní republikán Ted Cruz, podle něhož nedává ukončení projektu, jež funguje a do kterého investovala vláda už miliardy dolarů, žádný smysl. Bývalý astronaut Scott Kelly si zase nedokáže spolupráci vedenou soukromým kapitálem představit. Připomněl, že Mezinárodní vesmírná stanice je tím nejsložitějším projektem, který lidstvo kdy stvořilo.

Záměr naopak vítají vesmírní podnikatelé. Podle nich nepředstavuje privatizace Mezinárodní vesmírné stanice nejen skvělou obchodní příležitost. Myslí si také, že její odevzdání do cizích rukou povolí NASA věnovat se jiným ambicióznějším projektům. „Myslím, že NASA může opustit nízkou oběžnou dráhu a zkoumat vesmír mimo oběžnou dráhu Země,“ řekl pro magazín Motherboard Barret Schlegelmilch, spoluzakladatel vesmírného startupu Lunar Station.

Sdělil také, že by NASA mohla rozvinout nástupce ISS, jenž by se mohl posunout směrem k Měsíci. Taková stanice by se mohla stát zastávkou při budoucích cestách na Mars. Jen údržba a provoz Mezinárodní vesmírné stanice totiž ročně stojí miliardy dolarů, které by tak mohly být investovány efektivněji.

Zemřel Stephen Hawking. Jeho život si můžete připomenout zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1