Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Výbuch jaderné bomby. Co dělat, abyste přežili?

Výbuch jaderné bomby. Co dělat, abyste přežili?

Katastrofické vize se bez nich většinou neobejdou – jaderné zbraně jsou po řadu desetiletí nejobávanějším nástrojem zkázy. Aktuálně vyvolává nejistotu především nevyzpytatelný severokorejský režim pod vládou Kim Čong-una, který provádí jaderné testy a hrozí útokem na všechny strany. Ačkoli platí, že hlavním smyslem jaderného arzenálu je jeho odstrašující potenciál a Česko nepatří mezi místa, která by patřila mezi „atraktivní“ cíle, vyloučit se nic nedá. Víte, jak se chovat v případě katastrofy? 

Přesná čísla žádná z osmi zemí, které mají ve svém arzenálu jaderné zbraně, ze strategických důvodů nezveřejňuje. Odborníci odhadují, že na světě je zhruba 15 tisíc jaderných zbraní, jenom Spojené státy jich mají mít skoro sedm tisíc. Takový arzenál by v případě války mohl zabít stovky milionů lidí. Zdaleka vyhráno však nemají ani přeživší výbuchu, které by ohrožoval radioaktivní spad.

Aby zvýšili svoje šance na přežití, musí se lidé, kteří přežili výbuch jaderné bomby a jsou toho schopní, co nejrychleji schovat do nějakého úkrytu a tam vyčkat na příchod záchranářů. Ne vždy se ale vyplatí schovat se do prvního domu, na který člověk narazí. Některé stavební materiály propouští takřka všechno radioaktivní záření, takže lidem uvnitř neposkytují skoro žádnou ochranu.

Všeobecná zásada zní, že čím hutnější zdi úkryt má, tím vyšší je šance na přežití a minimalizování zdravotních následků. Mezi ideální patří cihlové nebo betonové sklepy u vícepatrových domů. Oproti tomu nejhorší variantou je schovat se do domu z dřevotřísky. Příliš spoléhat nelze ani na úkryt v nadzemních částech domů, záření může pronikat okny.

Ale co když se schováme v nevhodném úkrytu? Má cenu se zkoušet přesunout a jak dlouho s přesunem čekat? Odpovědi nabízí výzkumník Michael Dillon z Národní laboratoře Lawrence Livermora.

Pokud víte, že se v dosahu 5 minut od vás nachází vhodný úkryt – sklep, mohutná stavba nebo výšková budova (v horních patrech bude menší množství radioaktivity), Dillon radí neváhat a přesunout se tam. Kvalitní úkryt totiž dle něho vykompenzuje vyšší dávku radiace, kterou přijmete během přesunu.

Pokud je ale kvalitní úkryt vzdálen okolo 15 minut, raději zůstaňte tam, kde jste. Po zhruba půl hodině byste se však měli přesunout do vhodnějšího úkrytu. Přečkali jste totiž sice to nejhorší – nejintenzivnější radioaktivní spád a záření je totiž několik minut po výbuchu.

Vzdálenost, do jaké sahá radioaktivita, záleží na síle jaderné bomby. Může to být pár kilometrů, ale taky nesrovnatelně víc. Zkusit si takovou situaci namodelovat, můžete v aplikaci Nukemap