Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vzácná ozvěna války: Dánská rodina našla na poli nacistické letadlo i s pilotem a jeho poklady

Vzácná ozvěna války: Dánská rodina našla na poli nacistické letadlo i s pilotem a jeho poklady

Když dědeček Klause Kristiansena vzpomínal na druhou světovou válku v Dánsku, jeho rodina si dobrodružné vyprávění vyslechla se zdvořilým zájmem, ale rozhodně nevěřila každému slovu. O několik desítek let později je tak čekalo ohromné překvapení.

Na poli u domu Kristiansenových se podle dědečkova vyprávění mělo za války zřítit nacistické letadlo. Klaus Kristiansen vzpomínkám svého otce nikdy nepřikládal přílišnou váhu, když ale jeho syn přišel domů s tím, že má na dějepis úkol o druhé světové válce v Dánsku, dědečkův příběh o mrtvém nacistickém pilotovi mu převyprávěl.

„Jednou večer jsme se o tom bavili u večeře a já jsem potom jen tak z legrace navrhl, že bychom mohli vyrazit na pole podívat se, jestli to letadlo třeba nenajdeme. Skutečně jen tak z legrace, protože jsem samozřejmě neočekával, že bychom skutečně něco mohli najít,“ vysvětluje Klaus Kristiansen rozhlasové stanici CBC. Na poli byl totiž už nesčetněkrát předtím a nikdy neobjevil ani kousek kovu, nic.

Když ale vyrazili syn a otec na pole s detektory kovu tentokrát, na jednom místě začaly hlásiče divoce pípat. Kristiansenovi se pustili do kopání a za chvilku vytáhli nacistický Messerschmitt ME 109 i s pilotem, do té doby pohřbený šest až osm metrů pod zemí.

„Našli jsme kosti a veškeré jeho oblečení. Byli jsme v šoku,“ popisuje Klaus Kristiansen. „Potom jsme nahlédli do kapes jeho uniformy – měl na sobě bundu pilotku a kalhoty – a našli jsme spoustu zajímavých věcí,“ vypráví otec. Kapsy nacisty ukrývaly příručku vojáka, cigaretové papírky, lístky na jídlo, německé peníze, peněženku s hákovým křížem a jiné nacistické symboly, al také tři kondomy.

Klaus Kristiansen se synem Danielem Romem svůj nález okamžitě telefonicky nahlásili místnímu muzeu, kde lze dnes nalezené předměty vidět, a mysleli si, že tím jejich dobrodružství končí. To se ovšem zmýlili, jelikož na místo dorazily další den televizní štáby a začali jim volat lidé z celého světa. „V tu chvíli nám došlo, že jsme našli něco unikátního,“ popisuje otec.

Nacistického pilota nejspíš Němci nedokázali ve své době vyprostit. O podobném případu, kdy se letoun zabořil do bláta, se zmiňuje jedna z dobových poznámek nacistů. Kristiansen teď chce zjistit o mrtvém pilotovi co nejvíc a přiznává, že mu události posledních dní uštědřily jednu důležitou lekci. „Bohužel, zemřel před patnácti lety, ale měl jsem svému otci více naslouchat, dokud byl ještě mezi námi,“ říká se smutkem v hlase Klaus.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1