Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zmizelou argentinskou ponorku asi poškodil výbuch. Může to být jedna z největších takových tragédií, tady jsou další

Zmizelou argentinskou ponorku asi poškodil výbuch. Může to být jedna z největších takových tragédií, tady jsou další

Hledanou argentinskou ponorku možná poškodil výbuch, a to již minulou středu, kdy plavidlo se 44 lidmi na palubě zmizelo v jižním Atlantiku. Také tuto verzi nyní prověřuje námořnictvo, napsal dnes argentinský deník Clarín. Americké letadlo detekovalo jakýsi objekt blízko poslední známé polohy ponorky, uvedla agentura Reuters. Od zmizení plavidla už uplynul týden a vyšetřovatelé stále o jejím osudu neví nic bližšího. Připomeňte si v rychlém přehledu největší havárie ponorek v historii.

Největší ponorkové neštěstí je ztroskotání americké jaderné ponorky Thresher u pobřeží Nové Anglie v dubnu 1963, při kterém zemřelo 129 lidí. O 11 osob méně nepřežilo tragédii ruské jaderné ponorky Kursk v srpnu 2000 v Barentsově moři.

Přehled největších katastrof ponorek v poválečných dějinách podle počtu obětí:

20. dubna 1963 - Havárie americké jaderné ponorky Thresher u pobřeží Nové Anglie si vyžádala 129 obětí. Neštěstí bylo asi způsobeno tím, že se nepodařilo naplnit balastní nádrže stlačeným vzduchem, což mělo ponorku vynést na hladinu. Ponorku s délkou 84 metrů pak rozdrtil tlak vody a plavidlo kleslo 2560 metrů pod hladinu severního Atlantiku.

12. srpna 2000 - Životy všech 118 členů posádky si vyžádala havárie ruské jaderné ponorky Kursk v Barentsově moři. O osudu ponorky K-141, jež se zabořila do mořského dna 108 metrů pod hladinou, informovala oficiálně Moskva až se zpožděním. To jen přiživilo teorie, že na palubě stroje se mohly nacházet přísně tajné zbraně. Tragédii způsobila náhodná exploze cvičného torpéda.

22. května 1968 - Americká jaderná ponorka Scorpion se potopila 740 kilometrů jižně od Azorských ostrovů. Zemřelo 99 lidí.

8. března 1968 - Při havárii sovětské ponorky K-129 s jadernými zbraněmi severozápadně od Havajských ostrovů zemřelo 98 lidí. Sovětskému námořnictvu se vrak nepodařilo nalézt. Ponorku se pokusili neúspěšně vyzvednout Američané a až později vyšlo najevo, že dokonce pohřbili šest členů posádky nalezených na palubě vraku.

25. dubna 2003 - 70 osob zahynulo při neštěstí čínské ponorky, která se účastnila vojenského cvičení a nacházela se v čínských teritoriálních vodách. Ponorce se porouchal motor.

12. dubna 1970 - Sovětská jaderná ponorka K-8 se potopila v Biskajském zálivu, asi 490 kilometrů severozápadně od Španělska. Zahynulo 52 námořníků, několika lidem se podařilo přežít, sovětské úřady ale nikdy nevydaly oficiální statistiku tragédie.

7. dubna 1989 - Sovětská jaderná ponorka Komsomolec se potopila v mezinárodních vodách v Norském moři asi 180 kilometrů jihozápadně od Medvědího ostrova. Při neštěstí, jehož příčinou byl požár, zahynulo 42 z 69 členů posádky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1