Atomový agent z Buchenwaldu. Kurt Sitte měl být pro československou rozvědku klíčem k izraelskému jadernému programu, její přehnané sebevědomí ho dostalo do kriminálu

Na postupimské konferenci v červenci 1945 se Stalin od amerického prezidenta Trumana oficiálně dozvěděl o nové atomové zbrani. Moskva si obratem uvědomila strategický náskok USA v oblasti vojenského a mírového využití atomové energie a zintenzivnila vlastní zpravodajské operace. V těchto kulisách se odehrával následující příběh československé průmyslové špionáže, o kterých pojednává seriál Zloději vědeckých tajemství.

Po uznání státu Izrael Sovětským svazem v květnu 1948 to samé o dva dny později učinila i poúnorová československá vláda a následně navázala diplomatické styky. Dne 2. ledna 1950 byla zřízena ambasáda v Tel Avivu. Izrael byl až do roku 1952 zásobován zbraněmi a jeho vojáci procházeli výcvikem v komunistickém Československu, jehož vláda podporovala i vystěhovalectví do Izraele. Jen v roce 1949, během čtyř měsíců, takto odjelo z Československa přibližně 20 tisíc lidí.

Když Moskva zjistila, že Tel-Aviv o spojenectví do budoucna nestojí, svoji podporu ukončila. Skutečnost, že vznik Izraele podporovala, se od té doby ze všech sil snažila vymazat z dějin a z paměti Arabů. Totéž platilo i pro satelity Sovětského svazu.

Komunistický režim v Československu se po vzoru Moskvy stal nepřítelem státu, který o několik let dříve pomohl zachránit. Nově vzniklá rozvědka ministerstva vnitra založila na velvyslanectví v Tel Avivu rezidenturu a začala proti Izraeli aktivně působit. Československo také zahájilo intenzivní obchodní a vojenskou spolupráci s novým egyptským režimem Gamála Násira.

Genius z Liberce

Kurt Sitte (1910–1993) se narodil v Liberci do německé rodiny středoškolského profesora. Vystudoval reálné gymnázium a v roce 1928 zahájil studia na matematicko-fyzikální fakultě Německé univerzity v Praze, kde byl považován doslova za génia. Měl veselou povahu a vyhraněné liberální názory. Stýkal se především s Němci. V té době byl mimořádným zjevem, protože nebyl antisemita, ale naopak měl široký okruh židovských přátel. Jeho nejlepší přítelkyně, židovská dívka Heda Krausová, se stala v předvečer druhé světové války jeho manželkou.

Když se na univerzitě začaly organizovat národněsocialistické buňky, Sitteho věrnost židovským přátelům a liberálnímu světonázoru vydržela. Odmítl se přidat k nacistům a patřil k iniciátorům a aktivistům protinacistického sdružení „Tat“. V roce 1932 složil doktorát z přírodních věd a o rok později se stal jedním z nejmladších docentů v republice. V meziválečném období se stal renomovaným odborníkem v mezinárodní komunitě vědců. Vybudoval si kontakty a vědecké diskuze vedl i s držitelem Nobelovy ceny za fyziku profesorem Maxem Planckem. Na fakultě zůstal až do německé okupace.

Zloději tajemství vědy. Komunistická totalita byla závislá na objevech svobodného světa, ukradené technologie bezostyšně vydávala za své

Při obsazení ČSR 15. března 1939 byl nakrátko zatčen a následně byl z univerzity propuštěn společně s dalšími liberály. Gestapo ho pak znovu zatklo a poslalo do koncentračního tábora v Buchenwaldu. Zde se ho nacisté pokoušeli získat i pomocí vlivu profesora Plancka, ale Sitte odolal. Jeho výjimečné znalosti zneužívali pro psaní disertačních prací německým studentům.

V Buchenwaldu Sitte spadal do skupiny „významných vězňů“, kam patřil i bývalý primátor Prahy Petr Zenkl. Zapojil se do činnosti podzemního hnutí a sblížil se s celou řadou českých komunistů. Po osvobození se koncem května 1945 vrátil do Prahy, kde se mohl opřít o podporu bývalých spoluvězňů.

Od června 1945 nastoupil práci u předchůdce StB na Zemském odboru bezpečnosti oddělení II v Praze, kde se měl věnovat výslechům zadržených nacistů. Brzy v něm převládla touha vrátit se k původní profesi. Ucházel se o místo na univerzitě, ale vzhledem k tomu, jaké postoje tehdy k Němcům panovaly, nenašel odborné uplatnění.

V Praze Sitte potkal bývalého spoluvězně, komunistu Jindřicha Veselého, tehdejšího náměstka ministra vnitra Václava Noska, kterému se zmínil o nabídce, kterou dostal od svých předválečných kontaktů z Velké Británie. Veselý mu cestu doporučil a pomohl mu s vyřízením pasu: „Vzhledem k tomu, že by se dal v zahraničí použít pro podávání informací v oboru jaderné energie.“

Rozvědka si později zaznamenala, že se Veselý o Sitteho „existenci a možnostech zmínil některým sovětským soudruhům“.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jak si rozvědka Sitteho našla?
  • Proč z něj rozvědčíci byli zoufalí?
  • A jak se Sitte dostal za mříže?
sinfin.digital