Kritizované lidské plýtvání potravinami dopadá v dalším dosud neznámém ohledu na zvířecí říši. Ornitologové zaznamenali změny chování u řady ptáků. Ti si namísto tradičního způsobu získávání potravy zvykli vyzobávat skládky.
O plýtvání potravinami se mluví dennodenně, zatím tomu tak ale nebylo ve spojení s ptáky. Na jejich chování upozornil profesor Iain Gordon z ústavu tropických společenství australské Univerzity Jamese Cooka.
Gordon, který se celý život zabývá studiem biodiverzity, si při svém výzkumu všiml, že některé druhy zvířat, a obzvláště pak ptáků, začaly být postupem času stále více závislé na lidském plýtvání. Snížené množství potravinového odpadu by na ně mohlo mít zničující dopad.
Profesor poukazuje na spojitosti lidského jednání s odlišným chováním zvířat. Na začátku stojí člověk, který svým chováním naruší nebo zničí přirozené zdroje obživy ptáků. Ti se pak uchýlí pro potravu na skládky, které nabízejí nepřeberné množství potravin, které člověk vyhodil.
„U některých druhů, jako například u ibise bílého, je patrná souvislost se zmenšující se plochou mokřadů. Ibisové mokřady využívali jako útočiště v obdobích sucha, právě nedostatek srážek ale zmenšil jejich rozlohu,“ vysvětlil deníku Huffington Post Iain Gordon, proč se ptáci stahují k haldám odpadků.
Nejde ovšem jen o případ ibisů, skládky fascinují také orly bělohlavé. Ti v nich mají nejen dostatek masa, ale zároveň se dostanou ke snadné kořisti v podobě ptáků a hlodavců, kteří tam přišli rovněž za obživou.
„Průzkum ukazuje, že především mladí orli vyhledávají skládky. Do budoucna se může situace vyvinout i takovým směrem, že se někteří jedinci odchýlí od své ptačí přirozenosti a stanou se skládkovými specialisty,“ upozornil Gordon.
Podle univerzitního profesora je nejen důležité, zamyslet se nad lidským plýtváním potravinami, ale také nad tím, co způsobuje, že se zástupci zvířecí říše musí na skládky stále více zaměřovat, aby sehnali potravu.
