Ve Francii se nedávno opět – nyní pod vlajkou francouzského předsednictví – plamenně rozhořela debata na téma potřeby větší regulace amerických digitálních obrů, známých pod zkratkou „GAFA“ (Google, Apple, Facebook a Amazon). Do ní se na obranu francouzských hodnot a mediálního trhu ochotně připojila řada francouzských magnátů a mocných vydavatelů – v čele s nejbohatším Evropanem a šéfem skupiny LVMH Bernardem Arnaultem. Pro znalce francouzských reálií nejde o žádné překvapení. Právě francouzští mogulové jsou totiž zase pod drobnohledem speciální vyšetřovací komise francouzského Senátu, která zkoumá, zda ve svých rukou netřímají až příliš velkou mediální moc. Jak střet mezi americkými obry a francouzskými magnáty dopadne? A jaký to bude mít vliv na zbytek Evropy?
Diskuse o větší regulaci velkých amerických platforem se v evropském kontextu odvíjí v několika rovinách. Zaprvé jde o větší ochranu evropských spotřebitelů a vytvoření férového rámce pro digitální služby a trh. Pro Francii jde o navýsost důležité téma, proto se snaží tuto agendu dotáhnout v rámci svého předsednictví; ostatně jednou z jejích priorit je „suverénní Evropa“.
Ve druhém sledu diskusí o tom, jak více, lépe a efektivněji regulovat Facebook, Amazon & spol. je však i spor těchto technologických gigantů a francouzských – a v přeneseném smyslu také evropských – vydavatelů o poplatky za přebírání a publikování jejich redakčního obsahu. Tato oblast totiž ještě před pár lety připomínala – a v řadě zemí tomu tak je doteď – Divoký západ.
Francouzi v čele Evropy
Když prezident Macron minulý týden vystoupil před Evropským parlamentem s prioritami francouzského předsednictví, odborníci poukazovali na časový souběh s přijetím dvou zásadních textů – Digital Services Act (DSA) a Digital Markets Act (DMA). Pochopitelně, nešlo o náhodu. Macron se snažil utvrdit přítomné poslance o svém odhodlání schválit tyto předlohy s cílem jasně vymezit pole pro všechny hráče na trhu a chránit „naše práva, naši svobodu a naše soukromí.“
Definitivní přijetí těchto legislativ by mělo být prvním velkým úspěchem pro francouzské předsednictví. Z velké části se totiž jedná o dílo Paříže: Celému projektu velel francouzský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který už dlouho razí zásadu, že „co je ilegální ve skutečném světě, musí být ilegální na internetu“. Tak mluví zejména v souvislosti s nenávistným obsahem na internetu, obtěžováním a obchodem s nelegálním zbožím.
Zatím nicméně není francouzský úspěch v této otázce ještě není jistý. Jak si všímá například list Les Échos, poslední fáze schvalovacího procesu nebude zdaleka formální, stále se v diskusi střetává řada lobbistických tlaků a požadavků zájmových skupin. Například skupina ACT reprezentující audiovizuální průmysl by ráda viděla větší pravomoci pro držitele práv, aby mohli okamžitě nechat stáhnout nelegální streaming, který ohrožuje například sportovně zaměřená média.
