Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Andrej a Adriana: Prostě vás opijeme koblihou. Komentář Marka Stoniše

Andrej a Adriana: Prostě vás opijeme koblihou. Komentář Marka Stoniše

Před čtyřmi lety: Prostě na to dohlídneme. Prostě to zařídíme. Prostě to postavíme. Dnes: Pražané jsou zpovykaní. Problémy v dopravě nejsou. Omlouvám se za ty výroky. Kdyby v Praze nežilo a nepracovalo přes milión lidí, dala by se považovat za skvělou laboratoř pro exaktní ověření totální neschopnosti; programové a personální vyprázdněnosti Babišova hnutí ANO.

Babišovo ANO v roce 2014 v Praze vyhrálo s lídryní Adrianou Krnáčovou volby, ovšem bez toho, aby alespoň předstíralo nějaký konkrétní program nebo vizi pro Prahu. To Gottwaldovi kluci, kteří přišli po druhé světové válce a vábili lid představou „dejte nám na čtyřicet let republiku a uvidíte, jaký ráj na zemi vybudujeme“, nějaký plán měli. Zlý, hloupý, zločinný, ale plán to tedy rozhodně byl…

Kdo se chce zasmát a pochopit míru absurdity, s jakou je město dnes řízeno (zvláště pro mimopražské to bude smích škodolibý), nechť se podívá na dávné předvolební video, v němž dnešní primátorka chodí po městě, jede tramvají a při tom žvatlá o hlavních problémech Prahy s vdovou po známém architektovi Kaplickém, Eliškou Kaplicky Fuchsovou.

Jistě, úplně bez vize to není – Adriana Krnáčová se programově zamilovala do dvou mnohovýznamových cizích slov – „smart city“, tedy chytré město. Pod ně schováte všechno, jen jimi nezakryjete vlastní nicnedělání. Takže v posledním roce funkčního období vlády hnutí ANO nad hlavním městem je ve většině měřitelných ohledů situace horší než před jeho nástupem.

O dobudování okruhu kolem města se už ani nemluví, některé čtvrti jsou dopravními uzavírkami a opravami téměř odtržené od zbytku světa, mosty se kvůli zanedbané údržbě ocitají v havarijním stavu. Náklady na bydlení raketově rostou. Metropolitní plán není, vládní koalice se místo toho vyčerpává spory o „humanizaci“ (de facto zneprůjezdnění) páteřních městských komunikací.

Bohorovná primátorka se snaží bagatelizovat tragickou situaci v Praze tak politicky hloupými slovy o „zpovykaných“ Pražanech, že se za ně dokonce musel omluvit i muž, jenž pro omluvy obvykle chodí převelice daleko – její stranický šéf Andrej Babiš.

Adriana Krnáčová si asi myslí, že podzimní volby vyhraje slibem, který je paradoxně esencí zpovykanosti – zavedením mobilního signálu a wi-fi sítě do metra a dalších prostředků městské hromadné dopravy. Autoři plánu asi předpokládají, že když budeme mít hlavy neustále skloněné nad displejem mobilního telefonu, nevšimneme si, co se děje kolem nás.

Třeba opravdu ne. Ale když máte v koalici piráty, připojení k internetu musí být programovou prioritou, i kdyby vám město padalo celé na hlavu. Zřizovat dnes v Praze za desítky miliónů korun veřejnou wi-fi je podobné, jako když vám v domě zatéká do sklepa, máte ucpané stoupačky, na zahradě spadl plot a vy přemýšlíte o tom, jaký perský koberec si pořídíte do obýváku.

Problém současného vedení města asi vyřeší čas – za pár let si na současnou bizarní primátorku pravděpodobně málokdo z nás vzpomene. Ale toho ztraceného času je škoda. Praha je přece krásné město.

Více o pražské primátorce Adrianě Krnáčové si přečtěte v novém tištěném Reflexu.

Další komentáře autora najdete na webu Reflexu

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1