Anketa je anketa a politika je politika. V čem pirátská transparentnost škodí

 FOTO: ČTK

Martin Schmarcz

22. 07. 2020 • 18:40
KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Piráti drtivě odmítli koalici se STAN? Ne, ve skutečnosti o tom vůbec nejednali. Ale v médiích se objevila pirátská anketa, v níž se pro spolupráci vyslovilo jen 28 procent hlasujících. Těch bylo pouhých patnáct procent z celé členské základny, a hlavně žádná dohoda není na stole, takže je to celé „o ničem“. Jenomže se takto zcela zbytečně vyvolává zlá krev a odrazují se potenciální partneři.

Asi riskuji nálepku „ok boomera“, ale jde o typický doklad nedospělosti Pirátů. Mnozí se do nich strefují kvůli jejich názorům. Ale to není zásadní. Jsou liberální stranou s někdy radikálními postoji, nicméně bezpochyby jde o partaj demokratickou a zatím bez výrazných skandálů. Ostatně i v politice platí, že „každé zboží má svého kupce“ a ideologické kádrování nikdy nikam nevede. Daleko významnější je otázka, nakolik jsou Piráti seriózním partnerem pro koaliční spolupráci? Jsou schopni elementárního konsensu a loajality?

Když přišla Česká pirátská strana do sněmovny, přinesla si s sebou zvyk zapisovat a zveřejňovat všechny schůzky včetně obsahu. Brzy poslanci zjistili, že to nemohou brát až tak doslova, protože pak by s nimi nikdo o ničem nevyjednával, pokud by si mohla politická konkurence přečíst, co se chystá za dohodu. Ankety na pirátském fóru jsou součástí stejného pojetí transparentnosti, které prostě nám starším přijde stejně nepochopitelné, jako když v restauraci narazíte na mladý pár, kdy oba neustále zírají do mobilu.

Budiž dopředu řečeno, že naštěstí ani u Pirátů nerozhoduje o zásadních otázkách budoucnosti nějaká anketa. Jenomže na rozdíl od jiných stran, které si takto zjišťují názory členské základny, jsou výsledky na fóru Pirátské strany veřejně dostupné, a tím vznikají zcela zbytečné kontroverze. Takže do světa jde zpráva, že 41 % Pirátů spolupráci se STAN zcela odmítá, 23 % říká spíše ne, jen 6 % je určitě pro a dalších 22 % spíše pro. Že hlasovalo jen 152 z 1043 členů už tak nějak zanikne a navíc to není až tak malý vzorek.

Je otázka, proč vůbec nějaká anketa, když ani nezačalo skutečné jednání. Jejím autorem je člen republikového vedení Michal Gill a CNN Prima NEWS citovala jeho vyjádření k možné spolupráci: „Za mě první ‚určitě ne‘ z prostého důvodu, že je STAN napříč republikou vnímán velmi odlišně a v některých krajích bude vysloveně koulí na noze, zatímco v jiných nás známými jmény hravě vykroužkuje (…). Na volebních koalicích má co získat vždy jen slabší ze dvou partnerů. My máme jen co ztratit.“

Tím je dost přesně řečeno, v čem je s Piráty při případné spolupráci opozice problém. Nejsou ochotni ke kompromisům a postrádají velkorysost (což se jim už několikrát vymstilo na komunální úrovni). Když jednali se STAN lidovci, postupovali zcela jinak. Zbytečně neotravovali vzduch zveřejňováním nějakých anket. A hlavně, i když mohli říci přesně totéž, tedy že někde bude STAN „koulí na noze“, jinde je „vykroužkuje“ a jen oni „mají co ztratit“, šli do toho „na férovku“ a dali starostům přední místa na kandidátkách.

Pokud jde o hypotetickou koalici s Piráty, ta by měla oproti té plánované s KDU-ČSL výhodu v tom, že jsou si tito partneři bližší jak programově, tak tím, že jde o nové strany. A asi by nekrachla ani na voličích, jako když příznivci starostů měli velký problém s lidovci. Otázkou ale je, zda Piráti vůbec chtějí s někým ve sněmovních volbách spolupracovat. V senátních jdou sami i tam, kde se jiné opoziční strany spojují. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše nejsou případné koalice do sněmovních voleb „téma, které by se aktivně řešilo a bylo by na stole. Je spíše vnucené médii.“

Je možné, že Piráti, kteří oplývají z celé opozice zdaleka největším sebevědomím, nebudou o koalici se STAN stát, jako už dříve odmítli jednat s ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Tím by se ale celá věc s anketou jevila být ještě zbytečnější. Piráti neradi slyší, když se o nich mluví jako o nevyzpytatelných revolucionářích, s nimiž se velmi těžko jedná. Dlouho jim ve sněmovně kvůli tomu neprocházely žádné návrhy. To se už změnilo, pirátští poslanci se naučili politickému řemeslu. Ale takovéto „záseky“ je vrhají zase zpět.

Piráti na sobě ve sněmovně hodně pracují a s názory na rozpočet, Evropskou unii či jadernou energetiku se řadí k liberálnímu středu, ne k žádným radikálům. Ona anketa a výstřelky jako pokus nominovat do Senátu tvrdého neomarxistu ovšem upomínají na doby, kdy museli odvolávat svého místopředsedu, který chtěl pryč z NATO a kdy zápasili s předpověditelností. Ta je totiž v politice, jako vůbec ve všech mezilidských vztazích, daleko důležitější, než transparentnost, která jim naopak může dost škodit.

SDÍLET