Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Astana podruhé. Jednání o syrském příměří nefungují. Komentář Terezy Engelové

Astana podruhé. Jednání o syrském příměří nefungují. Komentář Terezy Engelové

Už první lednové kolo rozhovorů o řešení syrského konfliktu v kazašské Astaně poodhalilo, jak komplikovaná budou další jednání. Zástupci Ruska, Turecka, Íránu, syrské vlády a části opozičních skupin se sice sešli na první společné oficiální schůzce. K jednomu stolu, ale jednotliví zástupci znepřátelených stran odmítali zasednout. Neshod je mnoho a vůle je řešit, zatím stále relativně malá.

Technicky vzato

Ve spojení s druhým jednáním v Astaně začalo v posledních dnech čím dál častěji zaznívat slovo „technický". Z „technických důvodů” posunuli pořadatelé plánovaný začátek jednání ze středy na čtvrtek. Pozvaní zástupci opozice zas oznámili, že je budou reprezentovat pouze „technické týmy” složené z právníků a vojenských expertů. Je jasné, že za technickými problémy nestojí závada mikrofonů v jednacím sále. Co je tedy hlavní problém Astany II.?

Na poli chybí důležití hráči

Především, že jednání se neúčastní všichni aktéři šest let trvajícího konfliktu. Z opozice chybí zástupci radikálních opozičních skupin, na které se nevztahuje dohodnuté příměří (např. Džund al-Aksá, ale především početná Džabhat Fatah aš-Šám - bývalá fronta an Nusrá). Už prvního kola rozhovorů se kvůli „opakovaným útokům” ze strany asadových a ruských vojsk odmítla zúčastnit i pozvaná umírněnější Ahrár aš Šám.

Tyto islamistické skupiny mají pod kontrolou významné části provincie Idlíb, kde se v současné době soustředí protiasadovská opozice. Hlavně se tam ale uchýlily desítky tisíc civilistů prchajících z dobytých opozičních území, např. východního Aleppa. Tvářit se, že mír se udrží i bez aktivní účasti těchto skupin, nelze. Stejně jako v případě ještě důležitější chybějící součástky astanských jednání – Kurdů. Moskva sice o jejich účast v Astaně stála, zabránili jí ale Turci.

Kurdská Sjednocená demokratická strana PYD a její ozbrojené křídlo YPG kontrolují kromě linie Azáz-Džarábulus, kde probíhá turecká operace Štít Eufratu, celý sever Sýrie. Je proto velmi těžké představit si, že by jakákoliv seriózní jednání o budoucnosti země, mohla proběhnout bez účasti kurdských zástupců. A Turecko se s tím bude muset do budoucna vyrovnat, nebo samo riskuje odsunutí na vedlejší kolej. Jak dokazuje i schůzka v Astaně. Zatímco Turci chtějí řešit především technikálie příměří a případné humanitární koridory nebo výměny zajatců, Moskva by se ráda věnovala vyšší politice a budoucímu uspořádání Sýrie. Když to nešlo v Kazachstánu, pozvala si Kurdy zvlášť.

Moskevský kurdský trumf

Ve stejný den, kdy měla začít, ale nezačala jednání v Astaně, se v Moskvě sešli kurdští politici z Turecka, Sýrie, Iráku i Íránu. Kurdská média sjezd označila jako Kurdskou národní konferenci a bez nadsázky se dá říct, že Rusko jejím uspořádáním, upevnilo otěže budoucích mírových jednání o podobě Sýrie ve svých rukou.

Zatímco prezident Trump řeší především aféru s vlivem Moskvy na jeho nejbližší spolupracovníky, Rusko, zdá se, přebírá dosavadní výsadní pozici Washingtonu jako hlavního spojence Kurdů na Blízkém východě. Do jak velké míry ukážou už příští týden mírová jednání o Sýrii, které organizuje OSN v Ženevě. Od několikrát odložených rozhovorů, kterých se mají narozdíl od Astany zúčastnit i Spojené státy, si znepřátelené mocnosti i skupiny bojující v Sýrii slibují skutečný průlom v konfliktu. V zájmu trpících syrských civilistů nezbývá, než doufat, že se jejich očekávání naplní. 

 

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744