Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bankovní daň ublíží firmám. Komentář Lukáše Kovandy

Bankovní daň ublíží firmám. Komentář Lukáše Kovandy

Volby se blíží a nervozita v Lidovém domě houstne. Jinak si nelze vysvětlit gesta, ke kterým se sociální demokraté uchylují. Nejnověji je řeč o návrhu zavedení bankovní sektorové daně. ČSSD se snaží až moc průhledně brnkat na strunu nesnášenlivosti lidí vůči bankám. Jenže ta už je dnes do značné míry domnělá, přítomná převážně jen v hlavách oranžových ideologů. Banky po kampani uplynulých let od svých nemravných poplatků, které lidi právem štvaly, z velké části ustoupily.

Uplynulá léta dala vzniknout řadě nízkonákladových bank, které se mezi sebou potýkají v lítém konkurenčním boji. Důkazem je třeba loňský konec Zuno Bank. Proč banky odcházejí z byznysu, když ten je podle ČSSD tak výnosný, že je třeba jej zatížit zvláštní daní? To nemá logiku. Voliče dnes trápí něco jiného než bankéřská hrabivost. Komu vadila, ten přešel k menší bance.

ČSSD se svým návrhem o deset let zaspala. Nejen proto, že tehdy byla poplatková politika bank skutečně nemravná. Také jejich ziskovost, měřená rentabilitou průměrného vlastního kapitálu, byla citelně vyšší než dnes. Dnes profitabilitu bank snižuje i vliv přetrvávajícího prostředí nízkých úrokových sazeb, kterému nepomáhá ani intervenční režim ČNB.

Už od příštího roku se budou banky také muset v praxi vypořádat s dopady revidované směrnice o platebních službách na vnitřním trhu. Na klientovu žádost budou zpřístupňovat jeho data třetí straně, tedy své další, nově vzniklé konkurenci. EU navíc zejména po roce 2015 klade sílící důraz na vytvoření jednotného kapitálového trhu. V rámci tohoto úsilí podporuje – například zřízením Evropského fondu pro strategické investice – nebankovní financování podnikové sféry.

Zkrátka a dobře, banky čelí tak silnému konkurenčnímu tlaku a tak tíživým regulacím, že sektorová daň na ně uvalená nevykazuje žádné ekonomické opodstatnění. Je čistě politickým gestem, které má ovšem potenciál znevěrohodnit Česko v očích mezinárodní investorské komunity. A to je dost velké riziko, jemuž potenciální výnos zdaleka neodpovídá. Vždyť celkové inkaso daně z příjmu právnických osob představovalo loni pouze 8,7 procenta příjmů státního rozpočtu. I kdyby se bankám výrazně navýšilo zdanění, z hlediska rozpočtu půjde o drobné.

Banky si pochopitelně zvýšené náklady na svou činnost přenesou na klienty. Nejtíživěji tedy budou zasaženy malé a střední podniky a živnostníci, tedy ony „motory ekonomiky“. Ty mají proti velkým korporacím méně možností se dopadům nové bankovní politiky bránit.

Zahánět banky do kouta se sociální demokracii nevyplatí. Nakonec zapláče hlavně živnostenská komunita, ale v konečném důsledku také celá ekonomika. Za pár hlasů navíc a pár miliard v rozpočtu je to neúnosně vysoká cena. Žádný z politiků ČSSD by takovou nezaplatil, pokud by šlo o jeho vlastní peníze.

Další názory z webu E15.cz si můžete přečíst ZDE

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744