České předsednictví dosáhlo mimořádného úspěchu, který ale může skončit obrovským průšvihem. EU se shodla, že v zelené politice chce více a rychleji

Michal Půr

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | České předsednictví EU v noci na dnešek dosáhlo mimořádného úspěchu. Přivedlo vyjednavače členských států a Evropského parlamentu k dohodě na balíčku, kterému se říká Fit for 55. Tenhle název nicméně už neplatí a níže si vysvětlíme proč. Každopádně jde o jakýsi soubor konkrétních opatření, které mají vést k uskutečnění takzvaného Green Dealu. Zatímco Green Deal byla jen obecná dohoda, Fit for 55 jsou konkrétní opatření.

Před časem se Evropská unie shodla, že segmenty unijní ekonomiky, které spadají pod obchodování s emisními povolenkami, sníží do roku 2030 emise o 55 procent. Zejména severským státům a Evropskému parlamentu se to zdálo málo. Nová dohoda tedy zní o 62 procent proti roku 1990. Pokud tedy máte ze svého vyúčtování za energie pocit, že dosavadní zelená politika Evropské unie úplně nezafungovala, EU se shodla na opaku. Chce více a rychleji. U toho je třeba mít na vědomí, že k největšímu poklesu emisí skleníkových plynů v Evropě docházelo vždy, když padala ekonomika.

Pokud průmyslové podniky dlouhodobě bědují, že jim emisní povolenky komplikují život, čeká je ještě mnohem těžší situace. Část emisních povolenek dostávají zdarma, ale toto množství se časem snižuje. Bude se snižovat ještě rychleji. EU přitom dlouhodobě přehlíží fakt, že povolenky dosáhly přesného opaku, než původně zákonodárci zamýšleli. Cena povolenky měla růst s tím, jak se emise snižují. Nyní ovšem dochází k situaci, kdy cena povolenky roste a roste i objem skleníkových plynů, což je dáno především velmi špatnou situací v energetice. Unie zjevně věří, že se to změní a nám nezbývá než pevně doufat, protože dopady takových rozhodnutí mohou být fatální.

Emisní povolenky navíc nově mají platit i pro další segmenty ekonomiky, například vytápění či dopravu. Určitě tak vzroste tlak na bezuhlíková řešení, ale toto rozhodnutí také povede k vyššímu tlaku na růst cen. Nedokážu si úplně představit, že téměř kdokoliv přijme další zdražení dopravy a vytápění s lehkým srdcem. A to pomíjím, že zatím nemáme dostatečně robustní bezuhlíkové technologie, které by tyto segmenty mohly použít.

EU se v dohodě tváří, že si je vědoma určitých rizik spojených s těmito opatřeními. Vytvoří tak sociální fond, který má jednotlivým obyvatelům kompenzovat nárůst cen. Unie tak de facto říká, že kvůli klimatickým opatřením ještě více obyvatel zchudne a budou potřebovat větší pomoc státu. Poprvé v historii jsme tak svědky politiky, která občanům slibuje horší budoucnost a myslí si, že to bude fungovat. 

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Co může přinést přeshraniční uhlíkové clo?
  • Co se může stát s Evropským parlamentem?
  • Jaké jsou scénáře dalšího vývoje?
sinfin.digital