Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko, krásná země bez starostí a předsudků. Komentář Marka Stoniše

Česko, krásná země bez starostí a předsudků. Komentář Marka Stoniše

Žijeme v krásné bezstarostné zemi. Nejdiskutovanější událostí minulého týdne se totiž stala „černošská“ reklama na mikinu jednoho německého prodejního řetězce. Čeští rasisté protestují!, hlásala česká média, když pár pitomců napsalo na facebookovou stránku obchodu, že „ten černoch v reklamě, to už je nějak moc, ne“? Na sociálních sítích se o této zásadní kauze psalo ještě víc než o tom, že v Česku napadl sníh a bylo pod nulou. A to už je co říci.

Kdyby si člověk měl dělat obrázek o naší zemi z diskusí na sociálních sítích, musel by získat pocit, že kvůli oné reklamě do ulic se zapálenými pochodněmi vyrazila česká odbočka Ku-klux-klanu, že radikální Češi začali vypalovat nenáviděný obchod s potravinami a mikinami a že ti méně radikální se jej rozhodli bojkotovat a nepřesvědčí je ani akční nabídka piva za šest korun a šunky za osm. Budou prostě nakupovat v řetězcích s rasově čistými akčními letáky.

Nic takového se samozřejmě nestalo. Celý skandál je jen velkou virtuální bublinou, přifouknutou médii, profesionálními multikulturními aktivisty a tupými xenofoby. Jsem přesvědčen, že řetězec kvůli své reklamě neutrpěl a neutrpí žádným propadem prodeje, spíše naopak.

Nikdo s mozkem v hlavě v něm přece nepřestane nakupovat kvůli tmavému modelovi v reklamě, stačí se rozhlédnout v jakémkoli nákupním centru, prolistovat si časopisy nebo si všimnout reklam v televizi – onen aktuální, takzvaně rasový skandál nebyl vůbec v ničem průlomový ani revoluční. Podobných reklam jsou desítky – na oblečení, hračky, nábytek, potraviny, parfémy. Dokonce máme populární tmavé politiky, moderátory, sportovce, bez předsudků nakupujeme ve vietnamských večerkách.

Míra rasismu a xenofobie není v českém prostředí tak vypjatá, jak by se mohlo zdát podle mediálních diskusí a přestřelek nebo nekonečného počtu neziskovek, které se potíráním rasismu výborně živí. Spíše o naší povaze (smějící se bestie?) svědčí lavina vtipů, kterou onen kvazi-skandál vyvolal. Za všechny třeba koláž Usaina Bolta sprintujícího s nákupní igelitkou.

Přitom mnohé země, které tradičně považujeme za vyspělejší než tu naši, jsou na tom s rasismem daleko hůř. Například Velká Británie. Považte: Svaz studentů na Škole orientálních studií Londýnské univerzity (největší škola v zemi) požádal o vyřazení filozofů Platóna, René Descarta či Immanuela Kanta z učebních osnov jenom proto, že jsou bílí.

„Měli by být zkoumáni pouze v případě potřeby, jejich práce by měly být vyučovány výhradně z kritického hlediska, protože někteří svá díla napsali v koloniálním kontextu,“ píše se v prohlášení podepsaném předsedou Správní rady studentského svazu Alím Habibem. No fuj, rasista Platón!

Jak říkám, opravdu žijeme v krásné, bezstarostné zemi bez předsudků.

DALŠÍ AUTOROVY KOMENTÁŘE NAJDETE NA REFLEX.CZ

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1