Český bermudský trojúhelník: Trestání firem by mělo být mírnější, statistiky jsou však alarmující

 FOTO: Shutterstock

Ivan Langer

19. 11. 2020 • 09:11
KOMENTÁŘ IVANA LANGERA | Čert nikdy nespí! Stejně tak policie a státní zastupitelství. A to platí i v době covidové. Koneckonců kdysi Vrchní státní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová připustila, že zatýkat se může i o Vánocích. Proč by tomu nemohlo být tak i pod rouškou covidu-19? Přidá-li se k nim i zákonodárce svou tvůrčí činností, je doporučení jasné: Dávejte si pozor nejen na „čínskou chřipku“!

Jako zákonodárce jsem byl dlouhodobým a zásadním odpůrcem trestněprávní úpravy postihu právnických osob – firem. Jako advokát jsem si svůj odpor vůči zákonu č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO) ponechal a věnuji se mu nejen v roli obhájce, ale zejména z pohledu předcházení možného postihu právnické osoby podle tohoto zákona. Neskrývaná ambice orgánů činných v trestním řízení stíhat a „zavírat“ firmy byla ukryta již v původní podobě zákona. Jejich argumentace a odpor vůči jeho novele v roce 2016, přinášející možnost „liberace“ – vyvinění, ji jen dále potvrzovala. Koneckonců statistiky a každoročně rostoucí čísla stíhaných a odsouzených právnických osob jsou tomu dostatečným důkazem. Pozitivní zprávou budiž, že právě na novelu zákona účinnou od prosince 2016, (zákon č. 183/2016 Sb.) přinášející možnost vyvinění právnické osoby na základě principu – kdo se chová odpovědně, nemá být trestán, zareagovalo a reaguje Nejvyšší státní zastupitelství ČR v podobě (víceméně pravidelně) aktualizované metodiky pro policii a státní zastupitelství, jak podle zákona postupovat a zejména pak, jak vykládat ustanovení § 8, odst 5 zákona. Právě ten je totiž z hlediska možného vyvinění právnické osoby, klíčovým ustanovením zákona č. 418/2011 Sb. (TOPO)

Letošní podzim nám spolu s covidem přinesl nejen „nový výklad“ liberace právnické osoby, ale rovněž novou právní úpravu TOPO (v podobě zákona č. 333/2020 Sb.) a přehled o  aplikační praxi orgánů činných v trestním řízení z pohledu počtu stíhaných a odsouzených právnických osob. Právě tento trojúhelník – kombinace metodiky, zákona a statistiky je příležitost udělat si ucelený přehled o stavu věci a možnost k zamyšlení se, jak neuvíznout v síti trestní odpovědnosti právnických osob a ochránit sebe i svoji firmu.

Vrchol první: novela zákona TOPO

Jako zásadní novinku představil zákon č. 333/2020 Sb. (novela TOPO) možnost podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu právnické osobě (do této novely umožněno pouze fyzickým osobám), a to vložením nového § 22a pro následující druhy trestu:  zákaz činnosti, zákaz držení a chovu zvířat, zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí. Všechny uvedené druhy trestu mohou být odsuzujícím rozsudkem soudu uloženy právnické osobě na dobu 1-20 let. Před účinností novely zákony bylo nutné vykonání trestu v celé jeho soudem uložené délce, aby právnická osoba následně mohla opětovně vykonávat zakázanou činnost. Důležitá je skutečnost, že žádat o podmínečné upuštění od výkonu zbytku trestu mají právnické osoby, které byly odsouzeny k výkonu trestu v době před účinností novely zákona, tj. před datem 01. 10. 2020.

Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu bude právnické osobě ve smyslu ust. § 22a odst. 2 TOPO stanovena zkušební doba v délce trvání 1-10 let, přičemž tato nesmí být kratší, než zbývající nevykonaná část uloženého trestu. Tato doba započne běžet právní mocí rozhodnutí o podmíněném upuštění od výkonu zbývajícího trestu. Během této zkušební doby právnická osoba může již vykonávat činnost, která byla předmětem zákazu původního odsuzujícího rozsudku. Pokud by v běhu této zkušební doby došlo ze strany právnické osoby ke spáchání dalšího trestného činu, pak soud rozhodne, že právnická osoba vykoná zbytek uloženého trestu a to i vedle trestu nového. Novela zákona v tomto posiluje význam „compliance“ (viz dále) a motivuje právnické osoby k vytvoření co nejpreciznějšího programu CMS resp. CCP. Ten se v důsledku novely stává klíčovým nejen pro exkulpaci ve smyslu ust. § 8 odst. 5 TOPO, ale i pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu ve smyslu ust. § 22a TOPO.

Novela zákona dále v § 27 TOPO zkracuje dobu, po kterou je záznam o odsouzení evidován v trestním rejstříku právnických osob, a to tak, že na odsouzenou právnickou osobu se hledí, jako by nebyla odsouzena, jakmile byl trest vykonán, jeho zbytek prominut, nebo výkon trestu promlčen. Tato změna je poměrně zásadní, neboť trestní rejstřík právnických osob je veřejný a pro činnost právnických osob je komfortnější, když nebude záznam evidován ve smyslu předchozího znění ust. § 27 TOPO po dobu shodnou, jako je vyžadována k promlčení výkonu trestu. To totiž po celou dobu evidence záznamu o odsouzení způsobovalo nejen negativní reputaci, ale i nemožnost účasti ve výběrovém řízení pro získání veřejných zakázek. Naproti tomu nyní bude možné žádat o výmaz záznamu z trestního rejstříku právnické osoby již okamžikem výkonu jejího trestu. Pokud tedy vezmeme v potaz, že nejčastěji ukládaným druhem trestu právnické osobě je trest peněžitý, pak v důsledku novely zákona se na právnickou osobu bude hledět, jako by nikdy nebyla odsouzena již okamžikem úhrady peněžitého trestu, a tato může žádat o výmaz záznamu z rejstříku trestů.

Na základě novely zákona byl do testu TOPO vložen § 37a, který stanoví, že trestním příkazem je možné právnické osobě uložit tyto tresty: peněžitý trest, trest propadnutí věci, trest zákazu činnosti do pěti let, trest zákazu držení a chovu zvířat do pěti let, trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži do pěti let, trest zákazu přijímání dotací a subvencí do pěti let, trest uveřejnění rozsudku.

Možnost uložení trestu trestním příkazem umožní významně zkrátit celkovou dobu trestního řízení, neboť trestní příkaz je rozhodnutí, které může vydat samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení, pokud ovšem byl skutkový stav spolehlivě prokázán. Nelze se proti němu odvolat, je možné podat ve lhůtě 8 dnů od doručení odpor. Nepodání odporu ve své podstatě znamená doznání viny a souhlas s potrestáním; se všemi důsledky. Oproti tomu zrychlení řízení může být významnou hodnotou pro firmu jako takovou.  

Vrchol druhý: metodika NSZ ČR

Nová metodika Nejvyššího státního zastupitelství ČR se ve své podstatě zaměřuje na aplikace ustanovení § 8 odst 5 zákona, tedy toho, který umožňuje právnické osobě vyvinění v případě zodpovědného přístupu v podobě minimalizace rizik protiprávního jednání a její reakci na situaci, že k němu přeci jen dojde. Při srovnání s minulostí nepřináší žádné zásadní koncepční změny. A to je vlastně dobře! Zaslouží si ocenění pro svoji filosofii, logičnost, strukturu. Zejména za to první, neboť klade důraz na systémový přístup k řízení rizik, jejich prevenci, detekci, vyhodnocování a reakci, a to v podobě tzv. CMS – Compliance management systém; v jiné terminologii CCP (Criminal compliance program). Účinnost compliance budou (obdobně jako při aplikaci ust. § 8 odst. 5 TOPO) posuzovat orgány činné v trestním řízení co do komplexity, tj. bude zkoumána vhodnost a dostatečnost přijatých opatření vzhledem k velikosti dané právnické osoby a rizikům, kterým je vystavena. Metodika NSZ ČR pro hodnocení compliance na něj nahlíží jako na „živý organismus“: doporučuje hodnotit především to, co právnická osoba podnikla obecně k zamezení spáchání trestného činu a zejména pak předmětného trestného činu, potažmo k minimalizaci jeho následků, a jak na něj následně reagovala. Nejde o souhrn dokumentů, ale o soubor adekvátních a funkčních opatření způsobilých předcházet a zabránit  trestné činnosti. Klíčovou roli pro hodnocení funkčnosti opatření ze strany právnické osoby je tzv. materiální stránka („živý organismus“), tedy postup právnické osoby v reálné praxi.

Důraz na materiální stránku vyplývá např. i z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 3. 2017 sp. zn. 6To 7/2017: „Pouhé zjištění, že obviněná právnická osoba v době spáchání protiprávního činu v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednala-li osoba ve vedoucím postavení, v rámci právnické osoby, která u této osoby vykonávala řídící nebo kontrolní činnost – § 8 odst. 1 ZTOPO, měla vypracovaný etický kodex a pravidla chování a zjištění, že tento její zaměstnanec se zavázal tento kodex a tato pravidla respektovat a řídit se jimi, nemůže vést k závěru, že právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v § 8 odst. 1 ZTOPO zabránila (§ 8 odst. 5 ZTOPO). Jde pouze o první nezbytný krok, který musí právnická osoba učinit. Druhým krokem je výše zmíněné naplnění kodexu. Pramenem poznání o fungování a schopnosti plnit vytčené cíle Kodexu skupiny […] budou zejména písemné záznamy o provedených školeních, z nichž budou patrny četnost, náplň a intenzita školení, záznamy o prováděných kontrolách, zjištěných proviněních a opatřeních přijatých po zjištění provinění. Kodex musí být pravidelně revidován a zlepšován, výsledky z jeho aplikace musí být pravidelně vyhodnocovány. Je třeba zjistit, jaké oddělení a jaké konkrétní osoby měly v rozhodné době dodržování a revizi Kodexu a obdobných opatření na starost. Tyto osoby, ale i další osoby (např. ty, jež podle Kodexu důsledně postupovaly nebo naopak se proti němu provinily) bude třeba k vyřešení otázky, jak byl Kodex v praxi naplňován, vyslechnout. Fungování Kodexu může být prokazováno i poznatky z Etické linky.“

K tomu metodika NSZ doplňuje: „CMS musí zahrnovat všechny tři pilíře compliance – prevence, detekce, reakce. Pokud právnická osoba rezignuje na některý z nich, lze mít za to, že nepřijala dostatečná opatření, tedy nevynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Obdobně však platí, že ze samotného faktu, že byl spáchán trestný čin, nelze jednoznačně dovodit, že CMS selhal a je nefunkční.“

Významné pro předvídatelnost postupu státního zastupitelství je shrnutí, jak mohou nebo mají státní zástupci v trestním řízení rozhodovat, pokud je právnická osoba podezřelá ze spáchání trestného činu: „CMS, který vyhovuje požadavkům § 8 odst. 5 ZTOPO, není souhrnem dokumentů, ale představuje soubor adekvátních a funkčních opatření způsobilých předcházet a zabránit předmětné trestné činnosti. Spíše než zjišťovat, zda právnická osoba ,má´ CMS, je třeba se zaměřit, zda právnická osoba funguje ‚v souladu‘, tedy jak se ve skutečnosti chová a jak toto chování její vedení prosazuje na všech úrovních řízení. Ochota právnické osoby spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení a aktivní přístup v souvislosti s objasňováním trestného činu je znakem vyspělosti její compliance kultury a navíc je jednou z polehčujících okolností podle trestního zákoníku, ke které se přihlíží v rovině trestání. Protože CMS musí být hodnocen v konkrétním kontextu spáchání trestného činu, nelze využít rigidní kontrolní seznam nebo vzorec. Státní zástupce činí individualizované posouzení založené především na úvaze, co právnická osoba podnikla obecně k zamezení spáchání trestného činu a zejména pak předmětného trestného činu, potažmo k minimalizaci jeho následků, a jak na něj následně reagovala. Je potřeba vzít v potaz také celkový kontext právnické osoby založený na jejím specifickém rizikovém profilu, tj. toho, co podnikla k minimalizaci těchto rizik, jakož i její dlouhodobý přístup k plnění právních povinností a jiných závazků,“ uvádí metodika NSZ ČR a upozorňuje tím na zásadu legality, podle které je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví.

Vrchol třetí: Statistika – počty stíhaných a odsouzených rostou!

Jakkoliv může působit a působí první dva vrcholy „podzimního TOPO trojúhelníku“ pozitivně, pohled na ten třetí – statistika počtu stíhaných a odsouzených právnických osob již tak (z pohledu podnikatelského sektoru) pozitivní není, neboť rok od roku neustále rostou. Možná vysvětlení jsou různá: buď roste protiprávní jednání firem, nebo je policie úspěšnější při jeho odhalování, nebo roste ambice státního zastupitelství stíhat, nebo firmy dosud nedostatečně zareagovaly na možnost danou právě § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob v podobě funkčního Compliance management systému.   

Na „podzimní TOPO trojúhelník“ je tedy možné nahlížet jako firma – právnická osoba – s mírným optimismem: Zákon mírní represi. Metodika vychází vstříc zodpovědným. Statistika varuje! Zákony mají v rukou lidé. Metodika je jen vodítkem a doporučením. Statistika je realitou všedního dne! Moje (naše) praktická zkušenost při zastupování a obhajobě klientů optimisticky nevyznívá. Prostě 228 skutkových podstat trestných činů, za které může být právnická osoba odsouzena je 228 existujících hrozeb! Zejména v případě těch, kdo princip CMS (CCP) „prevence, detekce, reakce“ nedocenili, jeho potenciál nevyužili. Ti, kdo pochopili, koho jsme připravili, zatím odolávají. Je-li to shoda okolností, či uplatnění principu, že „nejlepší trestný čin je ten, který se nestal“, a proto je potřeba mu předcházet, ukáže čas! Úspěch a odpovědnost jsou dvě strany jedné mince. Tento stát úspěšné nemá rád a odpovědné nepodporuje. Berte to jako fakt a připravte se na to! Vítejte v českém bermudském trojúhelníku!

SDÍLET