Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čína chce být novým vůdcem globálního světa. Jak to asi může vypadat?

Čína chce být novým vůdcem globálního světa. Jak to asi může vypadat?

Dominance Západu nad světem se prý chýlí ke konci. Nastává čas nového světového řádu, jehož bezpečnost potřebuje své vůdce – a nabízené příležitosti by se údajně měla chopit Čína.

 

O nové roli Číny se světě promluvil čínský prezident Si Ťin-pching minulý týden v Pekingu a nyní jeho prohlášení obíhá komunistickou stranou i státním tiskem. Čína tak poprvé otevřeně popřela svá dosavadní tvrzení, že neusiluje o světovou hegemonii a „nechce být vůdcem“, upozornil pro web Českého rozhlasu sinolog Ondřej Klimeš.

„Ať už se mezinárodní situace změní jakkoli, musíme si udržet naši strategickou stabilitu, strategické sebevědomí a strategickou trpělivost,“ citovala čínského prezidenta agentura Reuters.

To se tedy máme na co těšit. Jakmile se můžeme dočíst o posledních počinech čínského prezidenta, stojí to za to.

Jak uvádí například server sinopsis.cz: „Na konci loňského roku proběhla v ČLR konference o vzdělávání a ideologii. Že to nebyla běžná událost, naznačovala již účast: kromě akademiků a učitelů do konferenční síně zasedli vysocí státní úředníci, generálové, členové Stálého výboru politbyra i samotný Si Ťin-pching. O co šlo, jasně ukázal předsedův projev: školy musí mít správnou ideologickou orientaci a správně vyučovat široké masy studentů a učitelů ústředním socialistickým hodnotám a marxismu-leninismu. Jak následně vysvětlil v novinovém článku sám ministr školství Čchen Pao-šeng, univerzitní prostředí se totiž stalo primárním terčem nepřátelských sil.“

To je jen část za celek. Problémy čínských učitelů nás nemusí přímo tížit, ale jde o ukázku myšlení, které bude přítomné i v čínské „měkké síle“, tedy snahy využít ekonomického vlivu v dalších zemích světa a následně i s tlakem na to, aby se „partneři“ Číny chovali „rozumně“. Toho jsme ostatně svědky i u nás. V době, kdy se Spojené státy stahují do sebe, což není jen záležitost Donalda Trumpa, ale viděli jsme to už u jeho předchůdce Obamy, nás čínská záliba v globalizaci může spíše znepokojovat.

Státy nemají přátele, jak známo, ale zájmy. Teď jde o to, čí zájmy to jsou a jestli jsou skutečně pro zúčastněné země společné.

Další příspěvky autora si můžete přečíst na webu Reflex.cz.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1