Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČSSD: Čím větší debakl, tím větší pohodička. Komentář Petra Holce

ČSSD: Čím větší debakl, tím větší pohodička. Komentář Petra Holce

Těsně před víkendovým sjezdem ČSSD krachla její jednání o vládním angažmá s hnutím ANO, po sedmiprocentním volebním výprasku vloni na podzim už druhé partajní fiasko během pěti měsíců. Člověk by proto na sjezdu ČSSD v Hradci Králové čekal aspoň nějaké drama. Omyl: ČSSD se za krach v klidu pochválila a většina delegátů se spíš než sjezdu věnovala kouření venku. Člověk by řekl, že strana právě vyhrála volby a bere Strakovu akademii útokem.

V ČSSD jako by našli nějaký vlastní druh zenu: čím větší debakl totiž strana zažívá, tím víc je v klidu. Největším dramatem sjezdu tak zůstávají slova nového místopředsedy ČSSD Jaroslava Foldyny o „přeliberalizovaném neomarxismu“, na který prý voliči nejsou zvědaví. Zaprvé od děčínského boxera nikdo něco tak učeného nečekal a zadruhé mu nikdo v sále i mimo něj stejně určitě nerozuměl. Včetně Foldyny, řekl bych. Měl by si uvědomit, že právě u politiků bývá nejdůležitější splynutí umělce s dílem – nebo aspoň takový dojem. Nemůžete žít jako van Gogh a malovat jako Gott.

Bizarní ale byl už samotný sjezd a zvlášť v současné finanční situaci strany. Po volebním masakru nemá daleko k bankrotu, což tak nějak patří k jejímu ekonomickému programu, a místo aby si udělala jeden úsporný sjezd, kde si vše vyřeší, udělá si hned dva, které v podstatě nevyřeší nic. Ano, oba sjezdy zvolily nové vedení, to zvládly. ČSSD ve skutečnosti chybí od roku 2010, kdy pár hodin po volbách padl Jiří Paroubek. Od té doby stranu nevedl nikdo a všichni, což voliči definitivně ocenili vloni v říjnu.

Teď ji tedy nově vede starý mladý funkcionář Jan Hamáček, který si o nejvyšší funkci řekl s tím, že nikomu nevadí, protože nemá žádný jasný názor. Čímž mimo jiné připomíná svého předchůdce Bohuslava Sobotku, ale tak už to chodí. Záda mu kryje - jestli můžu vykrást velká slova politického nebožtíka Milana Chovance - Jiří Zimola, jehož hlavním názorem zatím je, že by se ČSSD měla omluvit Miloši Zemanovi. Jsem zvědavý, jak si první místopředseda ve vedení porozumí třeba s novým místopředsedou Martinem Netolickým, jenž naopak Zemanovi vyhlásil válku. A Zeman jemu, nic není zadarmo.

I když: aspoň to, aspoň nějaký jasný názor. Krajskou radní z Vysočiny Janu Fialovou si totiž ČSSD nově zvolila místopředsedkyní i proto, že prý chce dělat „politiku s lidskou tváří“. Nikdy jsem Fialovou neviděl, takže ani nevím, jak moc lidskou má tvář; jen doufám, že nechce dělat „socialismus s lidskou tváří“ z roku 1968, protože tehdy to nedopadlo nejlíp. Přinejmenším by ale pro své projevy mohla vykrádat lepší klišé. Největší machři vždy kradou jen od největších machrů.

Je jistě úspěch, že ČSSD konečně svůj sjezd aspoň ukončila, začínal se totiž nebezpečně podobat sjezdu čínských komunistů. Problém je, že ani po něm nevíme, jakou stranou vlastně chce být. Možná to tuší i samo nové vedení, a proto hned po skončení sjezdu začalo pro jistotu vehementně oslavovat fakt, že co člen vedení ČSSD, to téměř jiný politický názor. Přitom historie ukazuje, že ČSSD vždy slavila největší úspěchy, když naopak zněla hodně jednotným hlasem. A je úplně jedno, jak moc byl strašidelný i čím to bylo. Miloš Zeman i Jiří Paroubek, dva silní lídři ČSD žádný disent nepřipouštěli, spíš ho s gustem, trestali.

Když stejný volební masakr jako naposled ČSSD postihl ve volbách 2013 ODS, udělala si pořádný očistný sjezd, kde chlapské vtipy v baru trousil jen Alexandr Vondra. Jinak se ale většina delegátů dva dny nonstop zabývala tím, proč si je voliči cení na bídných sedm procent. Dokonce se sebou vydrželi i v sále. V ČSSD radši kouřili venku a plácali se po zádech za to, že nedokázali vyjednat ani vládní koalici. Znovu tak oslavili debakl.

Zoufalost ČSSD nejlíp ilustruje jedna nenápadná věc z vyjednávání o vládě. Jako obvykle strana chtěla trestat bohatší lidi vyššími daněmi, čemuž se politicky korektně říká daňová progrese. K ČSSD to historicky patří: vyslovte její jméno a hned se děsím daňového přiznání. Hamáček se Zimolou ale nakonec bizarně kapitulovali, když se s Babišem „dohodli“, že se daně nezvýší, když vláda najde dost peněz na všechno své utrácení i při současné výši daní.

ANO je jinými slovy nechalo říct: my jsme ti, kdo neumí hospodařit a prostě chceme jen trestat voliče jiných stran. Takhle se ze sedmi procent na dvacet fakt nedostává a ani se tak nevyhrávají volby. Těch dvacet procent i vyhrané volby nejsou z mé hlavy, znovu jen odkazuji na Foldynu.      

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232