Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČSSD míří mimo terč, Česko „daňovou revoluci“ nepotřebuje. Komentář Lukáše Kovandy

ČSSD míří mimo terč, Česko „daňovou revoluci“ nepotřebuje. Komentář Lukáše Kovandy

Návrh sociální demokracie „míří mimo terč“. Z řady důvodů. Míra progresivity daně z příjmu v ČR nijak nevybočuje ze standardu zemí Evropské unie. Je například vyšší než v sousedním Německu nebo v zemích, jako je Polsko nebo Maďarsko. Daňový systém v ČR je navíc poměrně dobře nastaven z hlediska redistribučního tlumení nepříznivých dopadů příjmové nerovnosti. 

Ukazatel míry nerovnosti, takzvaný Giniho koeficient, je po zohlednění daní a sociálních transferů v ČR nižší než ve všech zemích Evropské unie s výjimkou Slovenska a Slovinska. Míra ohrožení chudobou je pak v ČR vůbec nejnižší ze zemí EU.

Návrh sociální demokracie je tedy nepřípadný, protože řeší problém, který neexistuje. Potíží českého daňového systému není nedostatečná míry progresivity daně z příjmu, ani „asociálnost“. Je jím naopak zbytečná složitost (středně velká firma v ČR stráví vyplňováním daňových přiznání a dalšími povinnosti spjatými s daňovým odvodem 230 hodin ročně, sedmý nejdelší časový úsek v zemích EU) a nákladnost daňového systému (náklady na výběr 100 eur daní činí v ČR zhruba 1,30 eura, což je čtvrtá nejvyšší hodnota v zemích EU). V elektronizaci platby daně z příjmu je ČR na samém chvostu v rámci zemí EU.

Návrh sociální demokracie ale povede spíše k dalšímu růstu složitosti a tedy i nákladnosti daňového systému. Problémem českého daňového systému jsou také vysoké sociální odvody. Objem sociálních odvodů, jimž je vystaven zaměstnavatel, v poměru k HDP je v ČR dokonce druhý nejvyšší v zemích EU.

Právě redukce daňového zatížení práce je kýžená. „Druhým nejlepším“ řešením je, zůstane-li daňový systém beze změn. Není rozhodně třeba žádných daňových revolucí, český daňový systém je z hlediska nastavení sazeb funkční.

Stabilitu daňového systému uvítají podnikatelé i firmy, protože budou moci snáze plánovat a rozpočtovat, což podpoří ekonomický růst a zprostředkovaně tedy i daňový výběr. Pokud ale chtějí sociální demokraté mermomocí měnit daně ve jménu sociálních ohledů a populistických gest, nechť se podívají na oblast daně z nemovitostí. Objem inkasa daně z nemovitostí a dalších majetkových daní v poměru k HDP je v ČR vůbec nejnižší ze zemí EU.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744