Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČT si může za kritiku často sama, v mnohém nestranná rozhodně není. Komentář Viliama Bucherta

ČT si může za kritiku často sama, v mnohém nestranná rozhodně není. Komentář Viliama Bucherta

Útoky na veřejnoprávní Českou televizi, ale i akce na její obranu, v poslední době sílí. Kritici tvrdí, že ČT nadbíhá některým politickým stranám a určitá témata pojímá s nedostatečným odstupem. Zastánci veřejnoprávní instituce si naopak myslí, že tyto ataky jsou ohrožením demokracie a svobody slova. Obě strany jsou nesmiřitelné. Přitom skutečně existuje dost důvodů, proč by se měla Česká televize v některých věcech změnit.

Česká televize je z podstaty svého fungování velmi snadný terč. Koncesionářský poplatek se platit musí, i kdybyste si ČT nezapnuli ani na sekundu. Protože je to v podstatě daň uvalená na všechny, každý si z tohoto důvodu myslí, že může do vysílání České televize „kecat“. A má svým způsobem pravdu. Navíc veřejnoprávní televizi je za co kritizovat.

Každé médium si „vymodeluje“ (i s ohledem na svého majitele) postoje, které zastává. Není to nic zločinného, je to dokonce přirozené, i když také v tom někdo vidí ohrožení demokracie. U České televize je to daleko složitější. Měla by objektivně a nestranně reprezentovat co nejširší spektrum názorů. Jenže to dlouhodobě nedělá. Nemusíme se u toho ani vracet ke krizi z přelomu let 2000 a 2001, kdy dokonce zaměstnanci ČT stávkovali z politických důvodů proti svému vedení. To bylo naprosto fatální selhání, které mělo obrovské důsledky na mnoho let.

Podívejme se spíše na současnost.

K Radě pro rozhlasové a televizní vysílání mířila například před časem stížnost, že ČT nepostupovala objektivně při amerických prezidentských volbách v roce 2016. Že stranila Hillary Clintonové. Vznikly kvůli tomu jakési analýzy, ale to byly vyhozené peníze. Nebylo potřeba zkoumat jednoznačnou věc. Česká televize stejně jako většina médií ve světě více před volbami kritizovala Donalda Trumpa a nadržovala Clintonové. Výběrem a řazením zpráv, jejich zpracováním, výběrem hostů, kteří to komentovali. Že někomu občas bylo laskavě dovoleno, aby vystoupil a „pochválil“ Trumpa, byl pouze maskovací manévr. Bylo to i v ČT celkově vyloženě protitrumpovské a bylo to špatně.

Více si přečtěte na webu Reflex.cz. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1