Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Cukr, bič a máslo. Budeme se brzy v obchodech prát i o čokoládu? Komentář Marka Stoniše

Cukr, bič a máslo. Budeme se brzy v obchodech prát i o čokoládu? Komentář Marka Stoniše

Radujme se, veselme se. Evropská unie zrušila po několika desítkách let kvóty na produkci cukru. Když naše země před lety přistoupila na řízené evropské hospodářství, přežilo z několika desítek cukrovarů pouhých sedm. I ty ovšem cukr produkovaly a stále produkují, byť pod bičem evropského byrokrata, ve velkém, neb ­v Evropě je – samozřejmě kvůli kvótám na cukr – cukru nedostatek.

Ne­jsem ekonom ani prognostik, abych odhadoval, co se stane po uvolnění trhu s cukrem, ale tipoval bych, že za normálních tržních okolností by zlevnil, protože ho bude více než dosud. Což by mohlo mít příznivý vliv i na ceny odvozených výrobků – čokolád, zmrzlin, cukrovinek, limonád a bůhví, do čeho všeho se cukr ještě přidává.

1080p 720p 360p
Bitka v supermarketu: Češi se „servali“ o zlevněné máslo, podívejte se

Jenže v normálních tržních podmínkách bohužel nežijeme, a i když je v módě nasazovat Václavu Klausovi psí hlavu za „jeho“ politiku neviditelné ruky trhu, nikdy jsme ani nežili. Proto se nedá čekat, že by se cukr začal chovat nějak normálně tržně, prodává se totiž v celkově pokřiveném prostředí. Může se stát, že rozšíření pěstování cukrové řepy a nadprodukce cukru zasáhnou nepříznivě do nějakého jiného zemědělského odvětví, to si začne stěžovat, dostane dotace, cukru se začne dařit zase o něco hůře a bude dotován zase on.

Případně nějací výživoví fanatici na základě nějaké vědecké studie objeví, že po cukru se tloustne, prolobbují v Bruselu dramatické zvýšení spotřebních daní na něj a i těch našich zbylých sedm cukrovarů se nakonec otřese v základech. A producenti cukru z třtiny se budou nad hloupostí Evro­panů popadat za břicha.

Kdo si myslí, že maluju cukrového čerta na zeď, připomínám příběh jiné základní potraviny: Když před několika lety došlo v důsledku nadprodukce k prudkému poklesu ceny mléka, diamantové zemědělské mozky v Bruselu vymyslely dotace na likvidaci krav, aby se situace na trhu tak nějak stabilizovala a zemědělci na výrobu mléka nedopláceli. A stalo se co? Zemědělci samozřejmě dotace zinkasovali, stáda skotu vybili, prodali je na maso a… másla je tak málo, že pokud je nějaký řetězec zlevní pod padesát korun za čtvrt kila, perou se o ně Češi jako kdysi o mandarínky a banány v prosinci před Vánoci.

A ti, kteří si povýšeně a pošetile myslí, že regulací, kvótami a dotacemi zavedou spotřební ráj na zemi, že, Bohuslave Sobotko, najednou propadají před volbami panice a posílají úřednická a kontrolorská komanda na prodejce, jestli na másle nevydělávají více, než dovolují slušné obchodní mravy.

Řešení? Pro nás neregulovaný cukr, máslo a všechno ostatní. A pro ně neregulovaný bič a hnát je od moci nejdále, co to jde.

Text vyšel také jako editorial nového tištěného Reflexu, který je v prodeji od čtvrtka 5. října.

Další komentáře autora najdete na Reflex.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1