Daňový balíček, který děsí i dává naději

KOMENTÁŘ JANA ŘEHOUNKA | Stravovací paušál, spotřební daně na tabákové výrobky, superhrubá mzda. Daňový balíček, který projednává sněmovna, obsahuje množství témat, které oprávněně vzbuzují silné emoce nejen ve vládě, ale hlavně ve společnosti, které se dotýkají. Jak ovlivní zrušení superhrubé mzdy platy zaměstnanců? Připlatíme si nově za zahřívaný tabák, u kterého se chystá nemalé zvýšení daní a polepší si lidé, kteří dostávají v práci stravenky? Otázky, na které se pokusím odpovědět v následujícím článku.

Přežijí stravenky, aneb nahlédnutí do jejich budoucnosti

Co se týče stravovacího paušálu, jeho záměrem je doplnit současný systém stravenek o možnost, aby zaměstnavatelé místo nich zaměstnancům vypláceli přímo peníze. Potenciální sněmovní „pro návrh“ reprezentuje ministerstvo financí, potažmo vláda. Říkají zhruba toto: „Dáváme více než milionu zaměstnanců něco, co třeba nemají jak čerpat.“ Druhá strana tvrdí, že paušál dopadne velmi negativně na gastro sektor i závodní jídelny. Je totiž neúčelový, tedy nikde není řečeno, že je určený právě a jedině na jídlo. Každý si raději vezme peníze na dřevo, ale využije je na věci, které jsou v tu chvíli důležitější a aktuálnější. Jíst tedy nepřestane, ale bude jíst jinak. A podle průzkumů nebude oběd v restauraci první volba. A takto mohou restaurace přijít až o 20 miliard v obratech. K „pro“ a „proti“ přibývá třetí názor – že stravenkový paušál chce stravenky časem zrušit úplně.

Jisté je, že každý zaměstnanec, aby odvedl kvalitní práci, nemůže mít hlad a jíst tedy musí. To věděli už takoví podnikatelé jako Tomáš Baťa nebo v továrně Laurin & Klement. Proto zaměstnanecké stravování řešili. Neboli účelovost ve stravování má smysl. V praxi by to mělo znamenat znamenat, že stravovací paušál by byl určen jen na stravu tak, aby ho lidé neutratili za dovolenou, oblečení nebo v extrémním případě třeba neprohrávali v hernách. Tento názor se mi líbí. Myslím, že v 21. století se způsob, jak vymezit využívání peněz ze stravovacího paušálu, najde velmi jednoduše. Pozměňovací návrh v tomto smyslu byl načten koaličním poslancem, tak uvidíme, jaký bude jeho osud – moji podporu určitě dostane!

Případ stravovacího paušálu ale především ukazuje, že původně bohulibý nápad dostat k více než milionu lidí dodatečně nezdaněné peníze na jídlo a pití, přináší nemálo hrozeb a už stačil vyvolat i diskuzi, jak tímto nástrojem daňově optimalizovat, a tedy připravit stát o co nejvíce peněz. Jsme prostě v Česku.

Koronakrize jako příležitost. Nemůžeme být prosperující zemí s chudými občany, říká Středula

Zahřívaný tabák je zdravé kouření. No toto?

Pojďme od jídla a pití k další „neřesti.“ Celým politickým spektrem se nese podobný názor – zahřívaný tabák do elektronických cigaret a také tabák do cigaret balených je oproti klasickým cigaretám méně zdaněný. Tady se otevírá prostor, jak do státního rozpočtu, který COVID-19 nepěkně decimuje, přinést další peníze.

Nedávno vzniklou novinkou, která se okamžitě uchytila na tabákovém trhu a rozmohla se po celé společnosti, je zahřívaný tabák. Co možná ale už většina veřejnosti neví je, že tyto elektronické cigarety, které náplň pouze zahřívají, nejsou zdaněné stejně jako cigarety normální.

Pamatuji si, když e-cigarety nebyly daněny vůbec. Vzpomínám si i na dobu, kdy přišlo zdanění. Argumentovalo se, že nejsou tolik zdraví škodlivé a že řešení zdravotních následků nebude tolik stát. A proto se nastavila spotřební daň na cca čtvrtinu daně u klasických cigaret. A to bylo v době, kdy minimální spotřební daň z krabičky klasických cigaret byla 58 korun!!! 

Pamatuji si totiž také to, že když jsem sám ještě kouřil, taky jsem byl přesvědčován, že když budu kouřit lehké cigarety, budu pro své zdraví dělat vlastně dobře – a opravdu to tak nebylo. Se zahřívaným tabákem se argumentace „e-cigarety nejsou tolik škodlivé“ vrací, a já jí nadále nevěřím. 

Narovnání trhu v oblasti alespoň sblížení zdanění všech typů cigaret vítám. Protože rozdíl cca 75 % ve výši spotřební daně (když cena obou cigaret je přibližně stejná) je jen a jen ziskem pro tabákové společnosti. A předložené pozměňovací návrhy ve sněmovně by měly příjem státního rozpočtu u výběru spotřební daně z „e-cigaret“ minimálně zdvojnásobit.

Stát loni na zahřívaném tabáku tratil dvě miliardy. Za tři roky roky to může být i čtyřnásobek

Případ superhrubé mzdy

Oba předchozí případy ale v posledních dnech přebíjí případ třetí. Říkám mu případ superhrubé mzdy a hlavní roli v něm hraje pozměňovací návrh poslance Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy.

Tento návrh nepřišel z čistého nebe, ministryně financí Schillerová ho avizovala již delší dobu. Čekalo se, zda vyhraje varianta ANO, tedy zrušení a nastavení dvou sazeb ve výši 15 a 23 %, nebo ta, kterou prosazoval kromě jiných i prezident Zeman, tedy místo 15 % nastavit základní sazbu na 19 %.

Výsledek? Andrej Babiš načetl sazby 15 a 23 % z částky nad čtyřnásobek měsíční mzdy. Co to pro zaměstnance s průměrným platem znamená? Jeho výplata bude přibližně o 1.600 Kč vyšší! Další předseda koaliční strany, tedy pan Hamáček z ČSSD, nemohl zůstat pozadu a podal svůj návrh operující s 19 a 23 %. A aby toho nebylo dost a zákonodárce (nejen koaliční) byl opravdu zmatený jako příslovečný drozd, ozvala se KSČM. Ta přišla navíc ještě se sazbou 32 %. Ta by platila pro výše zmiňovaný čtyřnásobek, kdežto 15 % by byla sazba základní. Mezi nimi ještě 23 % z částky vyšší než dvojnásobek, ale nižší než čtyřnásobek. Je jasné, že tyto návrhy přinesou do peněženek zaměstnanců daleko méně než návrh první.

Máme tu čtyři výše sazeb, dva až tři intervaly a tři základny pro výpočet. A k tomu další návrhy od opozice, ale ty jsou většinou podobné.

A jak to vidím já? Zdanění práce je u nás velmi vysoké, a jakýkoliv návrh, který toto sníží – tedy jasný palec dolů návrhu KSČM – budu podporovat.

Superhrubé vládní dilema: Koronavirus v Česku infikoval i snížení daní

Tlak ze všech stran

Když k tomu připočtete, že tato tři témata nejsou jediná, že se celý daňový balíček týká více než 30 zákonů, bude to společně se zákonem o státním rozpočtu na rok 2021 jednoznačně největší hit letošního podzimu ve sněmovně.

Poslance rozpočtového výboru sněmovny čeká celkem 63 pozměňovacích návrhů. Chápu, že pro podnikatelský svět není úplně nejdůležitější „jak a proč“, ale hlavně „už se dohodněte, potřebujeme vědět finální řešení, ať se na něj připravíme“. Rozhoduje rychlost a přehlednost. Rád bych tedy všechny, nejen podnikatele, ujistil, že se opravdu snažíme a doufám, že tento rychlý průlet naší současnou agendou vezmou alespoň jako malý důkaz, že na to nekašleme.

Autor je poslanec hnutí ANO.

SDÍLET
sinfin.digital