Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dlouhá česká cesta od Února k úhoru. Komentář Ladislava Mrklase

Dlouhá česká cesta od Února k úhoru. Komentář Ladislava Mrklase

Je tak nějak česky symbolicko-ironické, že právě ve dnech, kdy si připomínáme smutné a kulaté výročí únorových událostí roku 1948, se zřejmě rodí první polistopadová vláda, která se bude opírat o otevřenou podporu bývalé komunistické státostrany. Je to možná ironické, ale není to náhoda.

Komunismus má v českých zemích hluboké tradice. Dokázal zde svůj ideologický odkaz odvodit už od husitského hnutí, které s oblibou označoval za revoluční. A je také neobyčejně silnou a zdomácnělou politickou silou. Na rozdíl od mnoha jiných zemí bývalého východního bloku představovaly české země živnou půdu pro silné komunistické hnutí hned po bolševické revoluci v Rusku. KSČ patřila k nejsilnějším politickým stranám první republiky. Jednou z příčin byl i její tehdejší internacionalismus.

Komunisté se stali jedinou politickou silou, která v mnohonárodnostním meziválečném Československu dokázala překračovat národnostní linie. Komunistická ideologie navíc fascinovala nejen proletariát, ale i mnoho intelektuálů a umělců. Podíváme-li se do řad členů meziválečné KSČ, najdeme v nich výkvět české literatury – Seiferta, Vančuru, Nezvala, Olbrachta a další.

Vrchol síly komunistického hnutí však přišel až po druhé světové válce. Válečná traumata a touha po budování něčeho nového dovedly KSČ k velkému vítězství ve volbách 1946. Československo se tak stalo dějištěm unikátního jevu – vítězství komunistů ve volbách, v nichž ještě existovalo více alternativ. Něco podobného zažila jen poválečná Francie.

KSČ slavila svůj úspěch takřka všude, zejména však v oblastech, odkud byli po válce odsunuti Němci, a nově také na venkově. Zúročila dva nové prvky svého programu: poválečný protiněmecký nacionalismus a akcent na pozemkovou reformu (nikoli ovšem zestátňování či kolektivizaci). Pozemková reforma přitom byla původně významnou programovou prioritou agrární strany, kterou komunisté po válce sprovodili ze světa.

Únor 1948 byl tak vlastně jen jednou, byť důležitou epizodou na cestě k novému společenskému řádu. V případě komunismu totiž nelze hovořit jen o proměně politického systému. Šlo o pokus nahradit starý svět novým. Kapitalismus a občanská společnost měly být nahrazeny komunismem, světem bez soukromého vlastnictví, s beztřídní společností vedenou revolučním předvojem.

Nutno dodat, že v česko-slovenském pojetí byla tato vize původně uskutečňována opravdu důsledně. Pomineme-li nepominutelné, tedy politické vraždy, monstrprocesy, lágry a další represe, je důležité vnímat právní a ekonomickou rovinu tohoto experimentu. Převaha veřejného práva nad soukromým, trestního nad občanským či obchodním odrážela ideu společenského vlastnictví.

Prakticky skutečně dovedenou k „dokonalosti“ takřka stoprocentním znárodněním ekonomiky. Původně prosperující hospodářství postavené na invenci podnikatelů a odpovědné péči majitelů se změnilo v nekonkurenceschopný byrokratický moloch dusící iniciativu a v posledku selhávající i v zásobování nejzákladnějším zbožím.

Znárodněná a centrálně řízená ekonomika vyústila do stavu vyjádřeného dobovým úslovím „my předstíráme, že pracujeme, a oni předstírají, že nás platí“. A právě krizi motivace považují mnozí analytici za klíčový důvod krachu komunistického experimentu. Proto hrála ekonomická transformace, tedy přesun zpět k soukromému vlastnictví a iniciativě, tak unikátní roli v polistopadovém vývoji.

Sledujeme-li dnes tendence ke kriminalizaci podnikání a snahy zavádět do některých norem princip presumpce viny, vidíme-li bujení státní regulace či zpochybňování nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, nelze se ubránit pocitu déjà vu. To zvláště vyniká v čase únorového výročí. V čase, kdy se oslabení, ale stále bohorovnější komunisté znovu derou k moci. Smutné, avšak marxisticko-dialekticky logické.

Další komentáře na E15.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1