KOMENTÁŘ GERALDA POWERA | Premiér Boris Johnson označil – s charakteristickou trumpovskou nadsázkou – Spojené království Velké Británie a Severního Irska za „největší politické partnerství, jaké kdy svět spatřil“. I přesto se však stále více ukazuje, že jeho zachování a zároveň dosažení úspěšného odchodu z Evropy bude vrcholnou zkouškou Johnsonova nadání. Spojené království od dob skotského jakobitského povstání ve 40. letech 18. století nikdy nevypadalo tak křehce.
Vezměte si Severní Irsko. Do 70. let 20. století bylo nejhrdější a nejpevnější součástí Spojeného království. Jeho politice vévodili lidé, jejichž převážným cílem bylo zachovat spojení s Británií. Vzpomínka na druhou světovou válku – kdy sever přestál německé bombardování a jeho průmyslová výroba zásadním způsobem přispěla k národnímu válečnému snažení – posilovala myšlenku, že Severní Irsko je nedílnou součástí Spojeného království.
Další silnou kulturní vazbu mezi obyvateli Severního Irska a Británie představovalo společné protestantské vyznání, a také monarchie. Návštěvy královny a dalších členů královské rodiny v Severním Irsku – jen v letech 1977 až 1985 jich bylo dvacet – byly unionistickou komunitou přijímány s nadšením jako důkaz britského zájmu o jejich status v rámci britské rodiny národů.
