Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Džordžíno se vrací. Paroubek znovu dobývá ČSSD. Komentář Petra Holce

Džordžíno se vrací. Paroubek znovu dobývá ČSSD. Komentář Petra Holce

Bývalý premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek se zle trápí. A to už dlouhých osm let, když ještě v druhý den sněmovních voleb v roce 2010 padl jako předseda ČSSD a zmizel z velké politiky. Teď se Paroubek znovu snaží o comeback, když chce za ČSSD na podzim na Ostravsku kandidovat do Senátu. Jeho podporu už schválila okresní ostravská konference strany, potvrdit ji ale budou muset i vyšší orgány.

Paroubek si pro podporu své kandidatury přijel do Ostravy osobně. A byl to starý dobrý Džórdžíno, jak si ho pamatujeme z dob jeho největší slávy a dekadence, kdy se pasoval na nejlepšího TV debatéra, na jeho předvolebních mítincích se mlátili lidi a sám velký gróf brázdil v roce 2008 předvolební Česko v oranžovém americkém trucku bez patřičného povolení. Strávil jsem tehdy s Paroubkem na jeho spanilých jízdách Českem nemálo času a upřímně musím přiznat, že mi chybí. Byla to fakt velká jízda!

Paroubek teď do Ostravy přijel s tím, že ČSSD nutně potřebuje změnu. „A upřímně řečeno, já jsem ta změna. Já jsem politiku dělal jinak, než ji dělalo vedení ČSSD, které po volbách v minulém roce skončilo. Moje vítězství by se rovnalo zázraku. Ale jak známo, zázraky se někdy dějí,“ řekl se svou typickou skromností delegátům. Paroubek chce do Senátu kandidovat jako nezávislý, do ČSSD by prý vstoupil až potom.

Jeho comeback je už jak špatné dé-jà vu, jen se mění recept. Expremiér se ze všech sil snažil o návrat v Praze už před loňskými sněmovními volbami, i tehdejší ČSSD nacházející se v rozkladném předvolebním limbu však našla dost příčetnosti, aby mu zavřela dveře. „Jiří Paroubek se nevrací do soc. dem. jednoduše proto, že když někdo odejde ze strany a založí stranu, která pak soc. dem. odebírá procenta, tak na to máme ve stanovách speciální proceduru. Je bublina, která za to ani nestála,“ řekl k tomu tehdejší místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Nejen on správně tušil, že Paroubek se nikdy nevrací jako pouhý poslanec nebo senátor, ale že se chce strany vždy zmocnit. Neúspěšně to zkusil už v raných 90. letech, nakonec mu to pak vyšlo až po pádu Stanislava Grosse na jaře 2005. Ano, Paroubek byl poslední skutečný lídr v čele ČSSD, o tom žádná. Nakonec ale bohužel vedl až moc; symbolem jeho lídrovství se stala mladá milenka Petra, nehořící doutníky, kamarádi z polosvěta a taky vražda na křtu jeho knižního opusu. Že to ale byly bohatýrské časy!

Ve sněmovních volbách v roce 2006 Paroubek vytáhl ČSSD nad 30 procent, během čtyř let své bizarní předsednické totality, kdy chtěl vládnout i s Marťany, ji ale zase srazil na 20 procent, kvůli nimž sám rezignoval. Pak ukradl se svým osobním kmotrem Petrem Bendou národní socialisty, které přejmenoval na LEV21, záhy po něm ale neštěkl ani pes; všechny své následující kandidatury proměnil v úctyhodné fiasko, když jeho výsledek ve sněmovních i evropských volbách v letech 2013 a 2014 vždy začínal hrdou nulou. A teď je z něj najednou změna, jíž ČSSD potřebuje. Bravo!

Ironie je, že doba by mu mohla i přát, což Paroubek jistě větří. ČSSD právě sužuje referendum o vládě s ANO a strana zůstává od voleb rozdělená, což výsledek referenda nejspíš jen stvrdí, ať už dopadne jakkoli. Nové vedoucí duo Hamáček-Zimola stranu převzalo s příslibem vládního projektu a jakýkoli jeho neúspěch zřejmě přivodí i jejich konec. Jejich pozice ale zůstane nejistá, i když menšinová vláda vznikne. Své odpůrce budou muset kvůli kompromisům permanentně přesvědčovat, aby je ušetřili puče, jímž v Lidovém domě řeší spory.   

Paroubek proto cítí, že se historie možná opakuje. Na jaře 2005 ho do čela ČSSD v podstatě náhodou taky vynesla krize, když padl Gross a preference strany letěly k 10 procentům. Teď jsou na sedmi procentech, s ČSSD zle cvičí nejen prezident a její nový místopředseda Jaroslav Foldyna se volně převtěluje v Rockyho. Ideální moment pro Džórdžína!   

Senátní volby se blíží. Aktuální zpravodajství i informace o kandidátech naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1