Evropská unie novou kampaní škodí sama sobě. Češi opět přišli s posměchem a sarkasmem

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Ve vestibulech metra či na zastávkách autobusů se v říjnu objevily plakáty a světelné billboardy, které kolemjdoucím sdělovaly, že „oni jsou EU“. Činily to s jistou dávkou důvěrné familiérnosti: Ty jsi Evropa, tykaly každému, a kdyby to byl cizinec, dodávaly na vysvětlenou: You are EU. Jejich obsahem byly slogany, které kombinovaly tradiční hodnoty Evropské unie – svoboda, mír, demokracie, jednota, bezpečnost, stabilita, solidarita – s výrazy z ekologicko-klimatického slovníku jako „zelená transformace“ či „obnovitelná energie“. Smyslem asi bylo, aby si člověk uvědomil, že všechny tyto báječné věci mezi sebou souvisí, a aby ho posedla radost, že i on je jaksi jejich součástí.

Při pohledu na tyto komunikační skvosty, které jako by vypadly z učebnice bezobsažné a tupé komunistické propagandy, je jednomu do pláče. Kdo to vymyslel? Kdo to schválil? Jak mohl? Každému myslícímu tvoru musí být přece jasné, že v době, kdy lidi na prahu zimy znervózňují závratně rostoucí ceny energií a EU zrovna nevyniká rychlostí při řešení této krize, není tím nejlepším poselstvím zdůrazňovat chimérickou „energetickou nezávislost“. Notabene v zemi, kde je Green Deal nadále vnímán značnou částí lidí jako nadávka. A nehledě na to, že tykání v reklamě jsme si už užili dost a býváme na ně alergičtí, zvláště přichází-li ze strany čehosi tak mlhavě podezřelého, jak je EU. Komu tykáš, vole?

Když EU neumí komunikovat, ať to raději nedělá

„Cílem je ukázat občanům, že urychlení ekologické transformace jde ruku v ruce s prosazováním hodnot, jako jsou důvěra v demokracii, mír, lidská práva, stabilita a svoboda. Naším cílem je zapojit občany do těchto témat posílením společného pocitu hrdosti na to, co Evropané dělají pro řešení energetické krize,“ vysvětluje smysl a cíl kampaně, která běží ve všech 27 členských státech, pražské zastoupení Evropské komise. Vedle jak ta jedle! V českých médiích, a to nejen v těch euroskeptických, vyvolala kampaň výlučně posměch a sarkasmus. „Pocit hrdosti“ se nedostavil ani u přesvědčených stoupenců evropské integrace, jako jsem třeba já. Nehledě na to, že přesně nevím, co si mám představit pod „urychlením ekologické transformace“.

sinfin.digital