Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropa v pasti: Turecko má teď systém à la Putin, EU tam už nic nezmůže. Glosa Viliama Bucherta

Evropa v pasti: Turecko má teď systém à la Putin, EU tam už nic nezmůže. Glosa Viliama Bucherta

Turecký politolog Umut Özkirimli ve svém loňském článku pro web VoxEurop připomněl slova legendárního Leonarda Cohena z jeho písničky Anthem: “There is a crack in everything (Ve všem je nejaká skulina)”. A ptal se u toho, zda je skulina ve zdi, kterou by se do Turecka mohla dostat demokracie. Po nedělním referendu, jehož výsledek posílil autoritářského prezidenta Erdoğana, už víme, že skuliny byly dál v této zemi utěsněny. Do pasti se tím dostala především Evropa – s Tureckem spolupracovat musí, ale ovlivnit ho moc nemůže.

Výsledek tureckého referenda byl nakonec poměrně těsný – pro posílení ústavních pravomocí prezidenta (dnes Recepa Tayyipa Erdoğana) hlasovalo 51,4 procenta zúčastněných voličů. Jenže “těsnost” hlasování pro Evropu neznamená vůbec nic – turecká vládní moc už dávno osciluje mezi různými variantami autoritářského režimu. Ta brutálnější varianta teď dostala zelenou.

Pro Evropu toto rozhodnutí znamená, že ještě více ztratí možnost nějak zásadně ovlivňovat rozhodnutí a postupy Turecka.

Problematické pro země EU po referendu zejména je, že s nimi nebude mít kdo na Turecko “zatlačit”. Americký prezident Donald Trump se do toho nepohrne, protože Ameriku více zajímá vojenská angažovanost ankarské vlády ve válkách v Sýrii a Iráku i to, že slouží jako protiváha jadernými ambicemi nabitého Íránu a vrátila se k spolupráci s Izraelem. Pokud se nestane něco výjimečného, na Erdoğana nebudou útočit ani Rusko a Čína. Evropa v tom zůstala sama a přiznejme si, že její síly na vynucení reálných změn v Turecku nestačí.

Více si přečtěte na webu Reflex.cz.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744