Evropa vytasila proti Lukašenkovi těžší kalibr. Bělorusko citelně zabolí, pád režimu ale mají v rukách jiní

KOMENTÁŘ MICHALA LEBDUŠKY | V pondělí 21. června se ministři zahraničí členských států EU dohodli na zpřísnění sankcí vůči Bělorusku. Nově je na sankčním seznamu dalších více než 80 osob a organizací. Zároveň bylo dosaženo dohody na zavedení sektorových sankcí, které dopadnou na klíčová odvětví běloruské ekonomiky. V rámci možností, které sankční mechanismy nabízejí, se jedná o velký úspěch.

V souvislosti s novými sankcemi je snad nejzajímavější to, proč přišly právě nyní a nikoliv v době největších protestů proti režimu běloruského diktátora Alexandra Lukašenky v loňském roce. Na první pohled se může zdát, že incident s nuceným přistáním letadla Ryanair v Minsku a zatčení novináře Ramana Prataseviče je jen nepříliš významnou epizodou, na kterou se rychle zapomene. Ve skutečnosti se ale jedná o nesmírně závažnou a bezprecedentní událost. 

Jakkoliv to vzhledem k brutálním represím, které si vyžádaly i několik obětí na životech, zní ošklivě a cynicky, tak doposud se jednalo do značné míry o vnitřní běloruské problémy. Ty samozřejmě měly určitý vliv především na sousední členské státy EU, ale ten byl paradoxně v některých případech i pozitivní. Například Litvě se kvůli represím v Bělorusku daří úspěšně přitahovat lidi i firmy z proslulého běloruského IT sektoru. Výraznější výjimkou snad byly jen cílené represe vůči představitelům polské menšiny, která tvoří zhruba 3 % populace země, ale i v tomto případě se v zásadě jednalo „jen“ o záležitost mezi Běloruskem a Polskem, protože Poláci v Bělorusku nejsou občané EU.

Zásadní změnou bylo až zadržení letadla s Ramanem Pratasevičem 23. května. V tomto kontextu je extrémně důležité neustále připomínat fakt, že se jednalo o let z Athén do Vilniusu, tedy mezi dvěma zeměmi, které jsou členskými státy EU i schengenského prostoru. Let navíc obsluhovala evropská letecká společnost s letadlem zaregistrovaným v EU. Došlo tedy k přímému ohrožení bezpečnosti unijních občanů, kterých byla na palubě naprostá většina, což je věc, nad kterou už nelze jen tak mávnout rukou. Právě z tohoto důvodu je výrazné zostření sankcí zcela logické a pokud někdy mělo přijít, tak právě nyní.

Kromě personálních sankcí vůči konkrétním představitelům režimu a organizacím tentokrát přišly na řadu i sektorové sankce, které jsou výrazně větším kalibrem namířeným proti Bělorusku. Ty mají postihnout finanční sektor, petrochemický a tabákový průmysl a produkci umělých hnojiv. Pro pochopení toho, nakolik je tento krok pro Bělorusko závažný, je potřeba porozumět struktuře běloruské ekonomiky. 

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jak moc poškodí běloruský režim čerstvé evropské sankce?
  • Co drží Lukašenka nad vodou?
  • A proč bychom neměli účinek sankcí přeceňovat?
sinfin.digital