Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hoši do dílen, dívky k plotně. České školství se připravuje na diktaturu proletariátu

Hoši do dílen, dívky k plotně. České školství se připravuje na diktaturu proletariátu

Jednou jedinkrát jsem měl ve škole trojku na vysvědčení. Bylo to z „dílen“ v osmé třídě. Rozhodla maličkost: zapojovali jsme elektrický obvod, já si vytáhl ten nejsložitější a úplně se mi to nepodařilo. Je to jedna ze tří vzpomínek, které na dílny mám. Druhá je, že můj spolužák Z. Š. si rozříznul ruku pilou a další spolužák J. K. měl z dílen obrovský strach, protože čelil šikaně od několika nezvladatelných jedinců a v dílnách bylo tolik nářadí, které mu mohlo způsobit značné utrpení. A také způsobilo.

Tak prostě školství na začátku 90. let vypadalo a jsem rád, že můj syn se nemusí s podobně stupidním systémem potýkat. Ovšem co není, může být. Premiér v demisi Andrej Babiš se v úterý dohodl se zástupci Rady řemeslných cechů, že do škol vrátí předmět „dílny a pozemky“. Zaplaťpánbůh, že jim nikdo neřekl, že dívky měly i předmět „vaření“. Vzhledem k tomu, že si zjevně dost našich politiků myslí, že žena patří k plotně, nepochybně by též slavilo návrat.

Česko je dost možná jedinou zemí v Evropě, kde se lamentuje nad nedostatkem řemesel. Je celá řada členských států EU, kde můžete provozovat řemeslo bez výučního listu. Není to ideální, ale vsaďte boty, že tamní domácnosti a nemovitosti vypadají o dost lépe než ty v Česku, U nás sice každý absolvoval dílny, ale vesměs je to patlal, jehož životním dílem je kývající se kůlna na zahradě a kolem domu má bordel, který ostatním nevadí jen proto, že ho tam mají také.

Tlak nejrůznějších asociací na podporu řemesel je logický. Česko je průmyslová země, kde výrobu vlastní několik nadnárodních koncernů a několik takzvaných kapitánů průmyslu. Jejich zájem je zjevný. Potřebují levnou pracovní sílu, která „drží hubu a krok“. Ve chvíli, kdy klesá počet takových absolventů, klesá i jejich byznys. Vzhledem k tomu, že mají značný vliv na chod státu, je velmi pravděpodobné, že se jim jejich úvahy podaří prosadit.

Je nanejvýš smutné, že se toto téma objevuje na stole v době, kdy celý svět řeší robotizaci průmyslu a takzvaný Průmysl 4.0. A Česko má v tomto ohledu co dohánět. Míra robotizace je v Česku o polovinu nižší než v Německu a tam to kvůli silným odborům také není žádná hitparáda.

Čeští kapitáni průmyslu (řada z nich se pohybuje v politice) jsou mimořádně spořiví  lidé a nechtějí za nové roboty utrácet. Místo toho ještě pár let potáhnou neperspektivní výrobu ve stylu „po mně potopa“. Mezitím zajistí svojí rodinu a až jejich podnik zkrachuje, desítky, stovky či tisíce zaměstnanců bez práce jim budou úplně ukradené. A nevadí jim ani riskovat budoucnost našich dětí. A to nám původně slibovali digitalizaci.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1