Januš: Vysoudí si Gerloch funkci ústavního soudce? Teď je to mimo. Ale co za prezidenta Babiše? | info.cz

Články odjinud

Januš: Vysoudí si Gerloch funkci ústavního soudce? Teď je to mimo. Ale co za prezidenta Babiše?

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Neúspěšný kandidát na ústavního soudce Aleš Gerloch je po právu frustrovaný z toho, jak s ním někteří senátoři zatočili. Má pravdu, když říká, že horní komora nehlasovala ani tak o něm jako spíše o prezidentu Miloši Zemanovi, jenž ho do funkce navrhl, a jeho spolupracovnících. Ale cesta, kterou se nyní prorektor Univerzity Karlovy vydává, není šťastná. Zvažovat, že by se mohl funkce strážce české ústavnosti domáhat u soudu, není úplně vhodné. Alespoň v roce 2019. Za pár let ale může být situace úplně jiná.

Aleš Gerloch poskytl nedávno rozhovor Lidovým novinám, v němž se ohlédl za svou neúspěšnou kandidaturou. „Myslím, že se potvrdilo, že Senát chápe nesprávně svoji úlohu při výběru soudců Ústavního soudu,“ říká Gerloch a tuto svou myšlenku dále rozvádí: „Není to podle čl. 84 Ústavy tak, že prezident republiky navrhuje kandidáta na post ústavního soudce a Senát ho volí. Dle ústavní konstrukce nejde o věc volné úvahy senátorů. Senát má pouze ověřit podmínky, které pro ústavní soudce stanovuje Ústava, a má relativně malý prostor pro diskreci.“

Co všechno se může otočit proti Gerlochovi?

Ani zdaleka nejsem takovým znalcem Ústavy a dalších souvisejících zákonů jako profesor Gerloch. Přesto si s ním troufám polemizovat, takovýto výklad totiž senátory degraduje na pouhé pomocné úředníky, od nichž se neočekává nic jiného než to, že zkontrolují příslušné dokumenty. Senát má zabránit tomu, aby prezident nejmenoval coby ústavní soudce zcela nevhodné osoby. Je jisté, že právě u Gerlocha se z toho všeho stal politický boj, ovládaný populismem. A tentokrát nikoliv u prezidenta Miloše Zemana, ale u některých senátorů.

Přesto je nešťastné, když Gerloch dále říká, že si uvědomuje možnosti své právní obrany proti takovémuto jednání: „Jde o rozhodnutí orgánu veřejné moci, které lze napadnout ústavní stížností. Je ale otázkou, jestli touto cestou jít. Nevím, jestli je to na místě, ale jsem si jako právník vědom této možnosti.“

Není pravděpodobné, že by bývalý děkan pražské právnické fakulty takovýto krok skutečně podnikl, nicméně není ani vhodné říkat do veřejného prostoru, že si je jeho existence vědom. Snaha „vysoudit si“ funkci Ústavního soudu by se totiž proti Gerlochovi otočila i u mnoha jeho zastánců, a to bez ohledu na to, jak by celý proces dopadl.

Stejně tak je čistě z hlediska jeho mediálního obrazu nevhodné, když se profesor 9. května vydá na ruské velvyslanectví, odkud jeho fotografie přinesl Blesk. Zvláště, pokud by prezident mohl zvažovat, že by Gerlocha mohl navrhnout Senátu ještě jednou a profesor by to možná přijal, jak rovněž naznačuje v jedné ze svých odpovědí v Lidových novinách: „Nikdy neříkej nikdy. Pokud se však Senát většinově kloní k tomu, že to chápe jako politickou volbu, tak asi nemá smysl se o to znovu bez dalšího pokoušet.“

Ona část veřejnosti, která proti Gerlochovi tak prostestovala, totiž bude mít pocit, že měla pravdu. A bude se radovat z toho, že u Ústavního soudu nezasedl nejen zastánce Zemana, ale rovněž Kremlu. Jaká je skutečnost, tito lidé řešit nebudou. Informace, které se jim hodí do jejich morálních soudů, totiž přijímají bez souvislostí.

Jaké ústavní soudce by navrhli Babiš či Soukup?

Rusy nechme nyní stranou a vraťme se k ústavní žalobě a snaze domoci se funkce ústavního soudce justiční cestou. V roce 2019 je to opravdu nepředstavitelné, co ale o pár let později? Ve chvíli, kdy z Pražského hradu odejde Miloš Zeman a vystřídá ho třeba ještě kontroverznější prezident. Řekněme současný předseda vlády Andrej Babiš (ANO), nebo třeba majitel televize Barrandov Jaromír Soukup.

Ústavní soud má mít 15 členů. V současnosti jich je po rezignaci Jana Musila jen 14 a je otázkou, zda Zeman i přes svá dřívější slova skutečně navrhne jeho dalšího možného nástupce. Chléb se ale opravdu začne lámat až v roce 2023, kdy vyprší mandát podstatné části současných soudců. Týká se to rovněž předsedy Pavla Rychetského, stejně jako obou místopředsedů Milady Tomkové a Jaroslava Fenyka.

Představme si, že v té době by měl další ústavní soudce navrhnout třeba již zmíněný Babiš, jehož trestní kauza spojená s Čapím hnízdem nebude dost pravděpodobně stále ještě u konce, nebo Soukup. A Senát bude ve své většině na potvrzení těchto lidí stále nahlížet jako na politické gesto.

A bude se řídit třeba slovy profesora Jiřího Přibáně z cardiffské univerzity, který těsně před volbou Gerlocha sestřelil nevyzdrojovanými tvrzeními v Lidových novinách. Po Gerlochovu propadu pak na Facebooku oslavoval a v jedné z reakcí, v níž se vrátil i k tomu, že nabídku na místo ústavního soudce dostal dříve i on sám, napsal také toto: „Já ani nemám emoji na to, jak se cítím. Kdybyste se mě zeptal dnes, tak Vám snad i kývnu :) Ale vážně, já bych to teď už blokoval do konce Zemanova funkčního období a potom jasná trojka - Baxa, Kühn, Kysela. A ještě bych hnal Bobka z Luxu zpátky do brněnského luxusu! A taky soudkyně - co třeba Daniela Zemanová?“

Tito lidé by k návrhům dalších kontroverzních prezidentů dost možná přistupovali pořád stejně, tedy slovy Přibáně by „to blokovali“. Ve zmíněném rozhovoru pro Lidové noviny to ostatně naznačuje i Aleš Gerloch: „Ústavní konstrukce výběru soudců Ústavního soudu dává rozhodující slovo prezidentu republiky, a Senát nezřídka jeho postup blokuje. Je to systémově vhodná úprava? Prezident přímo volený občany bude často v kolizi s Parlamentem a může to vést až k zablokování činnosti ÚS – např. v r. 2023, kdy většina současných ústavních soudců končí svůj desetiletý mandát.“

Pokud by se měl kvůli tomu vyprázdnit Ústavní soud, bylo by jen dobře, kdyby zpolitizovaný Senát neměl poslední slovo. Vysouzení si funkce ústavního soudce by pak mohlo získat úplně jiný rozměr. Ale skutečně až za ty čtyři roky.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud